Lví brána (Jeruzalém)
V tomto článku prozkoumáme Lví brána (Jeruzalém) a jeho dopad v různých oblastech. Lví brána (Jeruzalém) je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Postupem času vzbudil Lví brána (Jeruzalém) velký zájem a stal se předmětem diskuzí v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. V tomto smyslu je důležité zkoumat vliv Lví brána (Jeruzalém) ve společnosti a také její vývoj v průběhu let. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit toto téma osvětlit a poskytnout podrobný pohled na jeho důsledky v dnešním světě.
| Lví brána | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | islámská architektura |
| Výstavba | 1538 |
| Poloha | |
| Adresa | Jeruzalém,  Palestina |
| Souřadnice | 31°46′51″ s. š., 35°14′13″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lví brána (hebrejsky שער האריות), také brána sv. Štěpána nebo Ovčí brána, také brána Kmenů (ve smyslu izraelských kmenů, arabsky باب الأسباط), je jednou ze sedmi otevřených bran jeruzalémského Starého Města.
Nalézá se ve východní hradbě, uvnitř brány začíná podle křesťanské tradice poslední cesta Ježíše Krista. Bránu zdobí dvě dvojice leopardů, mylně považovaných za lvy. Nechal je vytesat sultán Sulejman Nádherný k oslavě vítězství Osmanů nad Mamlúky v roce 1517. Podle legendy však byl podnětem ke stavbě sen předchozího sultána Selima I., ve kterém stanul sám proti čtveřici rozzuřeným lvům[2].
Během šestidenní války vtrhli branou vojáci 55. paradesantní brigády do Starého Města a na Chrámové hoře rozvinuli izraelskou vlajku.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lions' Gate na anglické Wikipedii.
- ↑ Jerusalem municipality website. www.jerusalem.muni.il . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-17.
- ↑ ADAMEC, Jaromír. Hradby a som bran Svatého města. Země světa. 1.2.2022, roč. 21, čís. 2, s. 8–15. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lví brána na Wikimedia Commons
