Lukas Moser

Lukas Moser
Narození	1390 Weil der Stadt
Úmrtí	1443 (ve věku 52–53 let) nebo 1434 (ve věku 43–44 let)
Povolání	malíř
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Lukas Moser (* kolem 1390, Weil der Stadt, poblíž Stuttgartu – po 1434) byl německý malíř pozdní gotiky, činný v Ulmu v letech 1409–1434 (někdy uváděn Ulm jako místo narození) a řazený k Ulmské škole.

O životě malíře nejsou v literatuře žádné údaje a ve švábském malířství neexistuje žádné srovnatelné dílo. Jeho jediným potvrzeným dílem je Magdalénský oltář ve farním kostele v Tiefenbronnu nedaleko Badenu. Podle Smarta mohl být autorem skleněných vitrážových oken v kapli Bessererů katedrály v Ulmu,^[1], ale dle jiných zdrojů byl autorem vitráží Hans Moser, tvořící v Ulmu v letech 1407-1442 (možný příbuzný Lucase).^[2] V literatuře je uváděn anonymní Mistr oltáře z Tiefenbronnu, autor polychromované dřevěné sochy Maří Magdalény ve středu oltáře, která je mnohem mladší než malovaný oltář. Tento umělec byl řezbářem a sochu vytvořil až v letech 1520–1525.

Lukas Moser navázal na idealizující styl mezinárodní gotiky a ve své malbě vycházel spíše z francouzských knižních iluminací bratří Limburků. Mohl také znát díla Mistra Francka v oblasti Dolního Porýní nebo Vestfálska a odtud se vydal na západ, kde se seznámil s franko-vlámským malířstvím. Moser představuje přechod k rané severské renesanci, ke které je řazen pro některé pokročilé rysy. Pro obyvatele německy mluvících zemí je jeho dílo stejně významné, jako Gentský oltář Jana van Eycka, který byl dokončen v témže roce (1432). V jižním Německu je Moser, stejně jako Konrad Witz a Hans Multscher, jedním ze zakladatelů rozvíjejícího se západního stylu naturalismu. Je známo Moserovo postesknutí, které připojil ke svému podpisu: Plač, umění, plač, žaluj hořce. Nikdo tě už nyní nepotřebuje. Nářek se může vztahovat k nejistotě existence na německých územích v době malířova života, nebo je protestem proti úpadku stylu mezinárodní gotiky.^[3]

Moser maloval na listech pergamenu, připevněných na dřevěné desce, a použil kvalitní pigmenty s olejovým pojidlem, zlacení a puncování. Tiefenbronnský oltář zobrazuje při zavřených křídlech (kromě lunety se scénou hostiny v domě Šimona, kde je Maří Magdaléna zobrazena u Kristových nohou), tři scény ze života sv. Maří Magdalény: cestu po moři do Marseille spolu se sv. Martou, Lazarem, Maximiem a Sidonem; zjevení Maří Magdaleny princi a jeho ženě ve spánku a spící svaté; její poslední přijímání oltářní svátosti v katedrále v Aix-en-Provence. Všechny tři scény dokonale sjednocuje kontinuální pozadí a použití přesvědčivého perspektivního zobrazení architektury, jaké je možné nalézt v té době pouze v dílech Roberta Campina. Ve scéně plavby lodí je detailně zobrazena okouzlující přístavní krajina.^[4]

Na vnitřní straně křídel oltáře jsou postavy sv. Marty a sv. Lazara v oblacích. Na predele jsou vyobrazeni donátoři oltáře s erbem - Bernhard von Stein zu Steinegg (poblíž Tiefenbronnu) a jeho manželka Agnes Meiser von Berg, která zemřela kolem roku 1420.

• Mathias Köhler, St. Maria Magdalena Tiefenbronn. Kunstverlag Josef Fink. Lindenberg 1998.
• Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
• Wilhelm Boeck, Lucas Moser, Der Magdalenenaltar in Tiefenbronn. (= Universal-Bibliothek; Nr. B 9124 / Werkmonographien zur bildenden Kunst; Nr. 124). Reclam, Stuttgart 1971, ISBN 3-15-009124-1
• Gerhard Piccard: Der Magdalenenaltar des Lukas Moser in Tiefenbronn. Ein Beitrag zur europäischen Kunstgeschichte. Harrassowitz, Wiesbaden 1969

• Magdalenenaltar (Tiefenbronn) - německá Wikipedie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukas Moser na Wikimedia Commons
• Isolde Lübbeke: Moser Lukas, in Neue Deutsche Biographie 18, 1997, s. 201
• Encyclopaedia Universalis France: Moser Lukas