Luhačovské Zálesí

V tomto článku prozkoumáme základní roli, kterou Luhačovské Zálesí hrál v průběhu historie, a analyzujeme její dopad na různé aspekty společnosti. Od svých počátků až po současnost byl Luhačovské Zálesí předmětem debat a analýz v mnoha oborech, což probudilo zvědavost a zájem odborníků i fanoušků. Prostřednictvím vícerozměrného přístupu prozkoumáme jeho vliv na kulturu, politiku, technologie a další oblasti, abychom lépe porozuměli jeho významu v současném světě. Zvažováním různých perspektiv a přezkoumáním empirických důkazů se snažíme poskytnout komplexní pohled na Luhačovské Zálesí a jeho význam v dnešní společnosti.

Kaňovice, areál venkovské usedlosti, sestávající z přízemní obytné budovy s přístavbou s polopatrem a samostatně stojící patrové komory

Luhačovské Zálesí (někdy též Luhačovické Zálesí) je národopisnou podoblastí oblasti Slovácka. Jako další národopisné podoblasti Slovácka bývají převážně uváděny Moravské Kopanice, Horňácko, Dolňácko, Podluží a Hanácké Slovácko. Někdy je Luhačovské Zálesí označováno jako přechodná oblast mezi Slováckem a Valašskem.

Název Zálesí (Zálesý) pro oblast mezi Uherským Brodem a zemskou hranicí je doložen už na Komenského mapě Moravy z roku 1624.

Vznikl též stejnojmenný mikroregion.[1]

Města a vesnice

Seznam vesnic a měst, které k Zálesí přiřadil Antonín Václavík.[2]

Odkazy

Reference

  1. O mikroregionu - Luhačovské zálesí o.p.s . . Dostupné online. 
  2. Folklorní tradice luhačovického Zálesí. Luhačovice.cz . . Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy