Ludvika Smrčková

Ludvika Smrčková
Narození24. února 1903
Kročehlavy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. ledna 1991 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalířka, sklářská výtvarnice, učitelka, kreslířka, sklářka a grafička
Oceněnínárodní umělec (1978)
Čestné občanství města Kladna (1978)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvika Smrčková (23. února 1903, Kročehlavy u Kladna – 20. ledna 1991, Praha) byla česká sklářská výtvarnice, grafička a malířka.

Život a dílo

Ludvika Smrčková pocházela z rodiny železničního úředníka v Kladně, kde absolvovala reálku a složila maturitu. Její zájem pokračovat na umělecké škole podporoval profesor kreslení a deskriptivní geometrie Stanislav Kulhánek. V letech 1921–1927 studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Vratislava H. Brunnera, Emanuela Dítěte a ve speciálce Františka Kysely. V letech 1921–1924 studovala matematiku a kreslení na FF UK. Po ukončení Uměleckoprůmyslové školy pokračovala ve studiu v letech 1925–1927 na Vysokém učení technickém v Praze.

Zpočátku se věnovala knižní grafice a návrhům knižních vazeb a pracovala jako profesorka na střední škole. Sklu se začala více věnovat až po výstavě dekorativního umění v Paříži, kde získala stříbrnou medaili za broušený pohár. Hned po návratu z Paříže ji požádal o spolupráci karlovarský Moser, v následujícím roce vyhrála soutěž na sokolský sletový pohár. V roce 1927 získala první místo v soutěži Svazu československého díla o design užitkového skla pro výstavu soudobé kultury v Brně návrhem tenkostěnné nápojové soupravy z foukaného skla. Přesto neuspěla s žádostí vyučovat na sklářské škole v Železném Brodě a dále se živila jako profesorka kreslení na různých středních školách.

Kvalifikační výkaz Ludviky Smrčkové z let 1928-1938 (SOkA Kladno)

Navštěvovala zahraniční výstavy skla a praxi ve sklárnách se věnovala ve volném čase. Po úspěchu na Světové výstavě roku 1935 odmítla nabídku zřídit vlastní huť a sklářskou školu ve Finsku. V té době se věnovala převážně rytému sklu. Od roku 1936 experimentovala s hutnickým sklem v Rücklově sklárně v Nižboru. Po úspěchu na světové výstavě v Paříži v roce 1937 začala intenzivnější spolupráce s Krásnou jizbou Družstevní práce, kde ocenili jednoduchý a čistý styl jejích návrhů. Smrčková pracovala také v Českomoravských sklárnách v Krásně nad Bečvou, kde vytváří čeřené sklo s bublinkami, různě kolorované a zdobené barevným prachem (1943). Soustavně zkouší přenést do sériové výroby různé způsoby výzdoby, používané dříve jen u děl unikátních, zejména rytinu, lept, leptaný tisk, pískování, kolorování transparentními barvami, perokresbu a jiné.

Během druhé světové války vytvořila nové tvary květinových váz a drobných skleněných doplňků a plaket.

Po znárodnění skláren roku 1948 se stala hlavní designérkou skláren Inwald v Poděbradech (1948–1952) a začala pracovat na plný úvazek jako výtvarnice. Do roku 1958 byla hlavní návrhářkou skla v centrálních ateliérech sklářského a keramického průmyslu v Praze. V roce 1960 opustila místo designérky aby se věnovala vlastní volné tvorbě, zejména rytému sklu a sklu určenému k prezentaci květin na zahradnických výstavách.

Za svoji práci získala mnoho cen, např. zlaté medaile na světových výstavách v Bruselu v roce 1935 a v Paříži v roce 1937. Roku 1963 byla oceněna titulem zasloužilý umělec, roku 1978 se stala národní umělkyní, v roce 1984 pak obdržela i Cenu Antonína Zápotockého. 28. června 1978, u příležitosti 75. narozenin obdržela čestné občanství města Kladna.

Dílo

Smrčková od roku 1923 vytvořila stovky návrhů všech typů průmyslově vyráběného skla. Nejznámější je její broušené sklo, které se vyznačuje záměrnou jednoduchostí, tektonickou čistotou a překvapivým dekorativním účinkem. Její návrhy realizovala řada předních brusičů skla, zejména Adolf Matura a brusiči sklárny v Kamenickém Šenově. Její volná tvorba, zejména vázy, je určena pro praktické užití.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kladno
  2. ↑ Ludvika Smrčková – katalog děl
  3. ↑ Článek Československé sklo
  4. ↑ Ludvika Smrčková, Léto v Norsku. Soubor kreseb z cest v letech 1936–1937, Karel Janout 1938
  5. ↑ Československé sklo: Jindřich Pařík, Ludvika Smrčková, 2010
  6. ↑ Kladno minulé: Ludvika Smrčková
  7. ↑ Stručná biografie. www.libri.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 
  8. ↑ Profil na Vytvarneumelkyne.cz
  9. ↑ Mestokladno.cz: Čestná občanství, ceny a čestná uznání města Kladna
  10. ↑ Adlerová A., 1979, s. 10–11

Literatura

Autorské katalogy (výběr)

Ostatní

Externí odkazy

Portály: Česko | Lidé | Umění