Luděk Kula

V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Luděk Kula, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Luděk Kula zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Luděk Kula relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Luděk Kula s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.

genmjr. v. v. PhDr. Luděk Kula
4. generální ředitel Vězeňské služby ČR
Ve funkci:
5. dubna 2005 – 30. července 2010
PředchůdceKamila Meclová
NástupceJiří Tregler
Stranická příslušnost
ČlenstvíSPD
Narození8. ledna 1965 (60 let)
Frýdek-Místek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materMasarykova univerzita
Profesepodnikatel a vězeňský pracovník
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Kula (* 8. ledna 1965 Frýdek-Místek) je český podnikatel a bývalý pracovník ve vězeňství, v letech 2005 až 2010 generální ředitel Vězeňské služby ČR. Je členem hnutí SPD.

Život

V roce 1990 maturoval na střední průmyslové škole a později vystudoval sociální pedagogiku na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (PedF MU; promoval v roce 2000). V roce 2006 pak ve stejném oboru úspěšně složil rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. V roce 2009 pak bývalý ředitel Vězeňské služby ČR Jiří Malý žádal v otevřeném dopise ministryni školství ČR, aby zisk jeho titulů prošetřila. Vedení PedF MU vše prověřilo a konstatovalo, že vše „proběhlo v souladu se zákonem a dalšími platnými předpisy ve standardní době studia“.[1]

Profesní kariéru začal ve Vazební věznici Brno, kam nastoupil v roce 1986 jako strážný. Po šesti letech se stal velitelem směny v oddělení ochrany a obrany a v roce 1993 vrchním inspektorem služby. Později působil ve Vazební věznici Břeclav. Od listopadu 1995 až do roku 2005 byl ředitelem Vazební věznice Brno.[2][3]

V dubnu 2005 jej ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec jmenoval generálním ředitelem Vězeňské služby ČR, když předtím na funkci rezignovala Kamila Meclová.[4] Dne 8. května 2006 byl prezidentem Václavem Klausem povýšen do hodnosti generálmajora. Stal se tak prvním generálem v čele Vězeňské služby.[5] V roce 2008 byl postaven mimo službu kvůli obvinění ve věci zakázky na rušičky mobilních telefonů ve věznicích, po zrušení obvinění se do funkce vrátil zpět.[6][7] Nakonec jej odvolal v červenci 2010 ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil s tím, že chce provést rozsáhlou personální změnu na generálním ředitelství Vězeňské služby ČR. Jeho nástupcem se stal Jiří Tregler.[8]

V roce 2014 působil krátce jako poradce ministryně spravedlnosti ČR Heleny Válkové pro oblast vězeňství.[9] Byl také nezákonně trestně stíhán kvůli údajně nevýhodnému nákupu budovy ve Vidnavě na Jesenicku, za což později dostal od státu finanční odškodné.[10]

Od roku 2011 je jednatelem společnosti INDUS.[11] Tato firma podepsala koncem června 2018 smlouvu za 16 mil. Kč se Správou Pražského hradu na dobu 4 let, kdy předmětem plnění je hlídání prezidentského sídla a jeho okolí.[12]

Politická angažovanost

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval za hnutí SPD v obvodu č. 23 – Praha 8.[13][14] Se ziskem 4,07 % hlasů skončil na 9. místě.[15]

Reference

  1. ↑ Ředitel věznic Kula prý získal titul řádně, jeho práce je na webu. Lidovky.cz . 2009-10-27 . Dostupné online. 
  2. ↑ Má pro strach uděláno. Euro.cz . 2005-05-18 . Dostupné online. 
  3. ↑ HERČÍKOVÁ, Vladimíra. Nejvýznamnější osobnosti českého vězeňství 20. století. Zlín, 2014 . 74 s. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Miloslav Jůzl. Dostupné online.
  4. ↑ Ředitel Vězeňské služby Kula ve funkci končí. iROZHLAS . Český rozhlas, 2010-07-29 . Dostupné online. 
  5. ↑ MONTGOMERYOVÁ, Eva; JÍLEK, Miroslav. Luděk Kula – první generál vězeňské služby. České vězeňství. 2006, čís. 3, s. 2–3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-21.  Archivováno 21. 9. 2019 na Wayback Machine.
  6. ↑ Sám se odstoupit nechystám, trvá na svém obviněný šéf Vězeňské služby. iDNES.cz . 2008-07-07 . Dostupné online. 
  7. ↑ Žalobce zrušil stíhání ředitele věznic Luďka Kuly. iDNES.cz . 2008-07-16 . Dostupné online. 
  8. ↑ Kula skončí v čele Vězeňské služby, ministr ho odvolá. Novinky.cz . 2010-07-29 . Dostupné online. 
  9. ↑ Zvrat v kauze exšéfa věznic. Z obviněného je poradce Válkové. Aktuálně.cz . Economia, 2014-03-25 . Dostupné online. 
  10. ↑ Exšéf Vězeňské služby Kula dostane odškodné čtvrt milionu za stíhání. iDNES.cz . 2015-02-27 . Dostupné online. 
  11. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku, INDUS, spol. s r.o., C 17260 vedená u Městského soudu v Praze . . Dostupné online. 
  12. ↑ Odvolaný šéf věznic Kula bude hlídat Pražský hrad. Lidovky.cz . 2018-07-20 . Dostupné online. 
  13. ↑ Firma exšéfa vězeňské služby Kuly ohlídá areál Pražského hradu. iDNES.cz . 2018-07-20 . Dostupné online. 
  14. ↑ Odvolaný šéf věznic Kula bude hlídat Pražský hrad. Lidové noviny . 2018-07-20 . Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 23 – Praha 8 . Český statistický úřad, 2018 . Dostupné online. 
Generální ředitelé Vězeňské služby České republiky

Zdeněk Karabec (1993–1995) • Jiří Malý (1995–1999) • Kamila Meclová (1999–2005) • Luděk Kula (2005–2010) • Jiří Tregler (2010–2012) • Petr Dohnal (2012–2014) • Pavel Ondrášek (2014–2016) • Petr Dohnal (2015–2021) • Simon Michailidis (od 2021)