V dnešním světě hraje Luc Abalo zásadní roli v různých oblastech života. Jeho význam se odráží ve společnosti, ekonomice, politice, kultuře a každodenním životě lidí. Luc Abalo byl předmětem studia a zájmu v různých dobách a kontextech, což dokazuje jeho relevanci v průběhu času. V tomto článku prozkoumáme dopad a vliv Luc Abalo na různé aspekty společnosti a také její vývoj v průběhu historie. Kromě toho budeme analyzovat, jak je Luc Abalo i dnes předmětem debat a úvah a jak se jeho význam v průběhu času měnil.
Luc Abalo | |
---|---|
![]() Luc Abalo (18. srpna 2013) | |
Osobní informace | |
Datum narození | 6. září 1984 (40 let) |
Místo narození | Ivry-sur-Seine |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | LOH 2008 | Francie |
zlato | LOH 2012 | Francie |
zlato | LOH 2020 | Francie |
stříbro | LOH 2016 | Francie |
Mistrovství světa v házené mužů | ||
zlato | 2009 Chorvatsko | Francie |
zlato | 2011 Švédsko | Francie |
zlato | 2017 Francie | Francie |
bronz | 2019 Německo a Dánsko | Francie |
Mistrovství Evropy v házené mužů | ||
zlato | 2006 Švýcarsko | Francie |
zlato | 2010 Rakousko | Francie |
zlato | 2014 Dánsko | Francie |
bronz | 2008 Norsko | Francie |
bronz | 2018 Chorvatsko | Francie |
Luc Kangny Abalo (* 6. září 1984 Ivry-sur-Seine) je francouzský házenkář. Měří 182 cm a váží 80 kg, hraje na pravém křídle.
Jeho rodiče pocházejí z Toga.[1] Začínal roku 1998 v klubu US Ivry HB, s nímž v roce 2007 vyhrál LNH Division 1 a byl vyhlášen nejlepším ligovým hráčem. Roku 2008 přestoupil do španělského BM Ciudad Real, kde se stal v letech 2009 a 2010 mistrem Španělska, v roce 2009 vyhrál Ligu mistrů EHF a v letech 2010 a 2012 mistrovství světa klubů v házené. V letech 2012 až 2020 působil v Paris Saint-Germain Handball, sedmkrát se stal mistrem Francie a třikrát vyhrál národní pohár. S klubem Elverum Handball získal v roce 2021 norský titul. Od roku 2021 působí v japonském týmu Zeekstar Tokyo.[2]
Ve francouzské házenkářské reprezentaci v letech 2005 až 2021 odehrál 262 zápasů a vstřelil 805 branek. Vyhrál letní olympijské hry v letech 2008, 2012 a 2020, mistrovství světa v házené mužů 2009, 2011 a 2017 a mistrovství Evropy v házené mužů v letech 2006, 2010 a 2014. Na evropských šampionátech v letech 2010 a 2014 byl zařazen do ideálního týmu turnaje. Po olympiádě v Tokiu oznámil odchod z reprezentace.[3]
Byl mu udělen Řád čestné legie a Národní řád za zásluhy.
Věnuje se také designu, mj. navrhl propagační nátepníky pro kandidaturu Paříže na Letní olympijské hry 2024.[4]