V dnešním světě je Lubomír Kressa tématem, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po jeho význam v politické sféře, Lubomír Kressa vyvolal nebývalý zájem. S historickým pozadím starým staletí se Lubomír Kressa vyvinul a přizpůsobil měnící se dynamice moderní společnosti. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Lubomír Kressa, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv, s cílem poskytnout ucelenou vizi tohoto tématu a jeho důležitosti v současném světě.
Lubomír Kressa | |
---|---|
![]() | |
Narození | 6. prosince 1941 Třebíč ![]() |
Úmrtí | 20. července 1981 (ve věku 39 let) Třebíč ![]() |
Povolání | malíř, grafik, sochař, keramik a učitel |
Podpis | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lubomír Kressa (6. prosince 1941 Třebíč – 20. července 1981 Třebíč[1]) byl český malíř, grafik a sochař.
Lubomír Kressa se narodil v roce 1941 v Třebíči, kde také v roce 1962 dokončil vyučení v oboru číšník.[2] V roce 1966 vystudoval obor umělecké kovářství a zámečnictví na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. V září téhož roku nastoupil do Okresního domu pionýrů a mládeže v Třebíči, kde vedl estetické oddělení. V roce 1966 pak v Brně uspořádal první samostatnou výstavu, druhou v témže městě pak uspořádal v roce 1979. V Okresním domě pionýrů a mládeže pracoval až do své smrti v roce 1981. Samostatné výstavy následně pokračovali i po jeho smrti, kdy bylo jeho dílo vystaveno v letech 1981 (Kavárna Alfa), 1991 (Malovaný dům), 2001 (Malovaný dům), v Brně v Galerii U Dobrého pastýře v roce 1995 a v minigalerii TRIFOIL v Jihlavě v roce 2014. V Třebíči v Galerii Tympanon v Muzeu Vysočiny Třebíč pak v roce 2017 proběhla výstava k nedožitým 75. narozeninám.[3][4]
Od počátku druhé poloviny 60. let úspěšně rozvíjel výtvarný talent v oblastech surrealistické plastiky, kresby, malby a grafiky. Mnohotvárnou, důsledně koncipovanou tvorbou reagoval na podněty vyvěrající ze vztahu člověka k přírodnímu dění, k městské civilizaci a k prostředkům techniky. Do velké šíře rozvinul estetické a významové možnosti monotypu z lékařské gázy. Tuto výtvarnou technologii uplatnil zejména v grafické oblasti, spolu s dekalkem ji aplikoval též v imaginativní malbě. V sochařství (i monumentálním) se věnoval především ocelové svařované plastice v surrealistických dílech antropomorfního charakteru.[4]
Muzeum Vysočiny Třebíč a četné soukromé sbírky v České republice a v zahraničí.