V dnešním světě zaujímá Lužánky (katastrální území) přední místo ve společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na populární kulturu, jeho významu v akademické sféře nebo jeho vlivu na historii, Lužánky (katastrální území) je téma, které nezůstane bez povšimnutí. V průběhu času vyvolal Lužánky (katastrální území) velké debaty, byl předmětem rozsáhlého výzkumu a upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Lužánky (katastrální území), analyzujeme jeho důležitost, jeho vývoj v průběhu let a jeho relevanci dnes. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost je Lužánky (katastrální území) i nadále tématem neustálého zájmu a diskuzí.
Lužánky | |
---|---|
![]() Náměstí 28. října na východě někdejších Lužánek | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′11″ s. š., 16°36′46″ v. d. |
![]() ![]() Lužánky | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Již zrušené brněnské katastrální území Lužánky existovalo od druhé katastrální reformy Brna provedené v letech 1966–1969 do roku 1979, kdy bylo k 1. červenci[1] zrušeno. Vzniklo po obou stranách Lidické ulice v okolí stejnojmenného parku, na území patřícím od 24. listopadu 1990 k městské části Brno-střed, z části zrušeného katastrálního území Velká Nová Ulice a Červená, a zahrnovalo východní část současného katastrálního území Veveří (základní sídelní jednotky „U stadionu“ a „Mášova“), západní část současného katastrálního území Černá Pole (základní sídelní jednotky „Lužánky“ a „Třída Kapitána Jaroše“) a nezastavěný úzký pruh území v ulici Pionýrské, náležející v současnosti ke katastrálnímu území Ponava. Jeho hranice tvořily ulice Kounicova, severní okraj Moravského náměstí, Koliště, Milady Horákové, Traubova, Náměstí 28. října, Drobného, Pionýrská a Kotlářská.