Luštěnicovité

V tomto článku se ponoříme do tématu Luštěnicovité, tématu, které v poslední době vyvolalo zájem a debatu. _Var1 získal na významu díky svému vlivu v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy, které existují na Luštěnicovité, a nabídneme úplný a objektivní přehled, který umožní čtenáři vytvořit si informovaný názor na toto téma. Kromě toho prozkoumáme původ a vývoj Luštěnicovité a také jeho význam v současném kontextu. Luštěnicovité bezpochyby představuje téma velkého významu, které si zaslouží být pečlivě a objektivně řešeno, a právě účelem tohoto článku je nabídnout úplnou a podrobnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Jak číst taxoboxLuštěnicovité
alternativní popis obrázku chybí
Rozkvetlá luštěnice (Cleome speciosa)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďluštěnicovité (Cleomaceae)
Bercht. et J. Presl, 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luštěnicovité (Cleomaceae) je čeleď nevysokých rostlin z řádu brukvotvarých, které jsou občas pěstované jako okrasné.

Výskyt

Jsou to teplomilné rostliny pocházejí ze subtropických a tropických oblastí Ameriky, odkud se postupně rozšířily do teplých oblastí celého světa. Nyní za pomoci člověka se pěstují i v chladnějších částech mírného pásma, kde by bez jeho zásahu nemohly trvale přežívat.[1]

V Evropě rostou v přírodě pouze dva rody, luštěnice (Cleome) v Portugalsku a Španělsku a malonožka (Polanisia) v Itálii. V České republice neroste žádný.[2]

Taxonomie

Moderním taxonomickým systémem APG III, založeném na monofyletickém třídění, byly z čeledě kaparovitých vyňaty rody blízké rodu luštěnice a vytvořena z nich nová čeleď luštěnicovité. Protože existují veliké podobnosti mezi rody čeledí luštěnicovitých, kaparovitých a brukvovitých, není dosud mezi odborníky dosaženo plné shody o zařazení jednotlivých rodů.[1][3]

Popis

Čeleď je tvořena převážně bylinnými rody, v menší míře to jsou keře, stromy nebo liány. Rostliny jsou většinou jednoleté, méně již dvouleté nebo vytrvalé. Řapíkaté listy vyrůstají střídavě ve spirále, jsou většinou dlanitě složené se 3 až 7 lístky s pýřitým žilkováním. Palisty bývají šupinaté, listové nebo trnité. U některých druhů jsou trnité i řapíky nebo spodní strany listů.

Květy vyrůstají jednotlivě na stopkách z úžlabí listů nebo jsou uspořádány v hroznovitých, řidčeji chocholíkovitých květenstvích. Květy jsou většinou oboupohlavné, někdy se však objevují i jednopohlavné. Korunních i kališních lístků bývá po čtyřech, tyčinek je v květu od 6 po 32. Květy mají prodlouženou část květního lůžka, které nese gyneceum. Některé jsou opylovány v nočních hodinách netopýry a nočními motýly. Plody jsou většinou mnohosemenné tobolky různých tvarů nebo míšky.[3][4]

Použití

Rostliny čeledě luštěnicovitých se ve středoevropských podmínkách pěstují většinou pouze pro krásu svých květů jako letničky, v jižních krajích i jako rostliny dvouleté nebo trvalky. Mnohé druhy po poranění listů produkují sloučeniny, např. isothiokyanáty, dráždící lidskou kůži.[5]

Rody

Existuje několik odborných názorů, které rody jsou synonyma a které právoplatně přísluší do čeledě luštěnicovitých. Zde jeden renomovaný, dle kterého se čeleď skládá z 25 rodů s asi 250 druhy: Andinocleome, Areocleome, Arivela, Cleome, Cleomella, Cleoserrata, Coalisina, Corynandra, Dactylaena, Dipterygium, Gilgella, Gynandropsis, Hemiscola, Kersia, Melidiscus, Mitostylis, Physostemon, Podandrogyne, Polanisia, Puccionia, Rorida, Sieruela, Stylidocleome, Tarenaya, Thulinella.[6]


Galerie

  • Květenství druhu luštěnička tupolistá
    Květenství druhu luštěnička tupolistá
  • Květenství druhu Polanisia dodecandra
    Květenství druhu Polanisia dodecandra
  • Květenství druhu Cleoserrata speciosa
    Květenství druhu Cleoserrata speciosa
  • Květenství druhu Peritoma arborea
    Květenství druhu Peritoma arborea

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b www.mobot.org
  2. ↑ rbg-web2.rbge.org.uk
  3. ↑ a b delta-intkey.com. delta-intkey.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-03. 
  4. ↑ www.efloras.org
  5. ↑ Cleomaceae v BoDD – Botanical Dermatology Database (anglicky)
  6. ↑ Catalogue of Life 2019: Cleomaceae . Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2019 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 

Externí odkazy