Tento článek se bude věnovat tématu Lovec Herne, které v posledních letech vyvolalo velký zájem v různých oblastech. Od svého vzniku Lovec Herne upoutal pozornost odborníků i laické veřejnosti díky své relevanci a dopadu v dnešní společnosti. V průběhu tohoto psaní budou zkoumány různé aspekty související s Lovec Herne, jako je jeho původ, vývoj, vliv a možné budoucí důsledky. Stejně tak budou analyzovány různé perspektivy a přístupy, které nám umožní lépe porozumět důležitosti Lovec Herne v současném kontextu.
Lovec Herne je postava z anglického folklóru, přízračný lovec z Windsorského lesa. Může se jednat o ochránce lesa nebo místní formu vůdce Divoké honby. Stejně jako mnozí jiní vůdci Honby se o Hernovi vypráví, že byl kdysi člověkem, který miloval lov a po svém unáhleném slibu či smlouvě s cizincem – ve skutečnosti ďáblem, musí lovit navždy. Obléká si helmu s rohy, chřestí řetězy, střílí po stromech a dobytku a občas se zjevuje lidem. Nejstarší zmínka o něm pochází z komedie Veselé paničky windsorské Williama Shakespeara z roku 1597. Herne's Oak, oblíbené místo jeho zjevení, byl odhadem sedm set let starý dub, který byl 1863 vyvrácen větrem a nahrazen mladým dubem vysazeným královnou Viktorií.[1][2]
Novopohané často ztotožňují Herneho s wiccanským Rohatým bohem a dalšími podobnými božstvy jako Pan či Cernunnos.