Loučná nad Desnou

V dnešní době je Loučná nad Desnou tématem, které přitahuje pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Loučná nad Desnou předmětem četných debat a vzbudil velký zájem v různých oblastech. Ať už kvůli svému historickému významu, vlivu na populární kulturu nebo významu ve vědě a technice, Loučná nad Desnou je fenoménem, ​​který nepřestává fascinovat odborníky i fanoušky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Loučná nad Desnou a analyzujeme jeho dopad v různých oblastech, abychom lépe porozuměli jeho významu a dosahu v současné společnosti.

Loučná nad Desnou
Horní část obce, v pozadí Spálený vrch a Červená hora
Horní část obce, v pozadí Spálený vrch a Červená hora
Znak obce Loučná nad DesnouVlajka obce Loučná nad Desnou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠumperk
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 454 (2024)[1]
Rozloha94,34 km²[2]
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ788 11
Počet domů502 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduLoučná nad Desnou 57
78811 Loučná nad Desnou
[email protected]
StarostkaPetra Harazímová
Oficiální web: www.loucna-nad-desnou.cz
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Další údaje
Kód obce540226
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučná nad Desnou (v letech 1948–1950 jen Loučná,[4] do roku 1948 Vízmberk,[5] něm. Wiesenberg[6]) je obec v okrese ŠumperkOlomouckém kraji, necelých 15 km severovýchodně od Šumperka. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

Loučná nad Desnou leží v údolí horního toku Desné nad Velkými Losinami pod Červenohorským sedlem.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1494.

Rodiště světoznámého klavíristy Alfreda Brendela. Žila zde i Valérie Zawadská.

V obci do poloviny dvacátého století převládalo německy mluvící obyvatelstvo. Po druhé světové válce byli starousedlíci vysídleni a v původně německé obci došlo k úplné výměně obyvatelstva.

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]

Další zajímavé stavby:

  • Zájezdní hostinec
  • Penzion pro seniory – současná stavba architekta Jana Línka z roku 1999, v roce 2000 získala čestné uznání GRAND PRIX OA[9]

Rodáci

Galerie

Části obce

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  5. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  6. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 588. 
  7. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 765434605 : Hřbitov starý s areálem hrobky rodiny Kleinů a empírovou kaplí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  9. http://www.arch.cz/projekty.php?ja=cz&kod_sub=linek&id_pro=000985&s=2

Související články

Externí odkazy