V dnešní době je Los Bravos tématem, které v moderní společnosti získalo velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Los Bravos stala důležitou součástí našich životů. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Los Bravos se stal stálým tématem konverzace. Od svého vzniku až po dnešní dopad Los Bravos zanechal hlubokou stopu v historii lidstva. V tomto článku prozkoumáme význam Los Bravos a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.
Los Bravos | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Původ | Madrid, Španělsko |
Žánry | Beat, blue-eyed soul, rock, pop, freakbeat |
Aktivní roky | 1965–1971 (několik setkání od 70. let) |
Vydavatelé | Decca (UK), Press a Parrot (USA a Kanada) |
Dřívější členové | |
Mike Kogel Antonio Martínez Manuel Fernández Miguel Vicens Danus Pablo Gómez | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Los Bravos byla španělská beatová skupina. Vznikla v roce 1965 na ostrově Mallorca, kde se německý zpěvák Michael Kogel dal dohromady s členy skupin Los Sonor a The Runaways.
Největším hitem skupiny byla skladba „Black Is Black“, které se ve světě prodalo přes milion kopií a v říjnu 1966 vedla kanadskou hitparádu, v britské byla druhá a v americké čtvrtá.[1] Ve Francii píseň zpopularizoval Johnny Hallyday jako „Noir c'est noir“. Úspěšná byla také píseň „Bring a Little Lovin'“, která byla použita ve filmu Tenkrát v Hollywoodu.
Los Bravos účinkovali ve filmu Javiera Aguirreho Los chicos con las chicas, který se v Československu promítal pod názvem V zajetí melódie. Zúčastnili se také v roce 1967 Festivalu Sanremo.
V roce 1969 odešel zpěvák Kogel na sólovou dráhu a vystupoval pod jménem Mike Kennedy.[2] V roce 1971 ukončila skupina činnost, avšak někteří její členové občas pod tímto názvem vystupují; v roce 2015 nahrál Kogel s baskytaristou Miguelem Vicensem Danúsem novou verzi „Black Is Black“.