V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Loretánská kaple v Horšovském Týně, které v posledních letech získalo značný význam. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost prozkoumáme různé aspekty a perspektivy obklopující Loretánská kaple v Horšovském Týně. Prostřednictvím podrobné a komplexní analýzy se budeme snažit porozumět tomu, jak Loretánská kaple v Horšovském Týně ovlivnil naše prostředí a jak tomu bude v budoucnu. S kritickým a reflexivním pohledem se budeme zabývat různými aspekty, které činí Loretánská kaple v Horšovském Týně tématem zájmu a diskuse v současném prostředí. Shromažďováním a prezentováním relevantních informací si tento článek klade za cíl poskytnout komplexní a obohacující pohled na Loretánská kaple v Horšovském Týně. Přidejte se k nám na této fascinující cestě objevování a bádání!
Loretánská kaple v Horšovském Týně | |
---|---|
Panský pavilon (gloriet) "Na Loretě" v roce 2013. | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Plzeňský |
okres | Domažlice |
Obec | Horšovský Týn |
Souřadnice | 49°32′6,36″ s. š., 12°56′29,04″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | domažlický |
Farnost | Horšovský Týn |
Zánik | 1787 či krátce poté |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1584 |
Další informace | |
Kód památky | 18965/4-2075 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Horšovský Týn) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Loretánská kaple v Horšovském Týně na Domažlicku byla založena baronem Kryštofem mladším Popelem z Lobkovic roku 1584. Podle data založení se usuzuje, že byla první stavbou svého druhu v českých zemích. Zámožný Lobkovic postavil loretánskou kapli v upomínku na svoji cestu do italského Loreta a umístil stavbu poblíž svého renesančního zámku, ve vrchní části areálu svažité zámecké zahrady (tj. dnešního zámeckého parku), na okraji obory.[1] Společně s cenným zámeckým areálem je nástupce lorety – panský pavilon – památkově chráněn.[2] Od roku 1995 má celý zámecký areál status národní kulturní památky.[3]
Kapli v roce 1636 vysvětil pražský pomocný biskup Šimon Brosius z Horštejna.
Historik Jan Bukovský soudí, že zdejší loreta byla zcela zbořena již roku 1787. Stalo se tak v souvislosti s církevními reformami císaře Josefa II. Dle úsudku profesora Bukovského pak na jejím místě nově vystavěný panský pavilon (altán, gloriet neboli besídka), nemá s původní svatyní nic společného. Nová stavba, mající pocházet z roku 1800, totiž uspořádáním oken a dalšími znaky vůbec nepřipomíná církevní stavby.[4] Proti závěrům profesora Bukovského stojí informace z turistické cedule, kterou k bývalé kapli před časem nainstalovalo (zřejmě) město Horšovský Týn. (Podobné informace najdeme i na jeho městském webu.)[5] Podle infocedule byla po josefinských reformách za knížat z Trauttmansdorffu zdejší loreta pouze odsvěcena a po roce 1787 byla přestavěna na panský vyhlídkový altán. Podle tohoto zdroje by tedy ve zdech altánu loreta přece jen přežila. Tato verze se ovšem v odborných pracích historiků neobjevuje.
Jméno pavilonu, nazývaného Na Loretě,[6] pak dodnes odkazuje na původní církevní účel stavby.
Půdorys dnešního centrálního pavilonu se od klasické obdélníkové lorety velmi odlišuje, neboť je oktogonální (viz obrázek). Vlastní stavba je oproti loretám i značně převýšená (tj. patrová). V přízemí byla vstupní nízká prostora, v patře pak vyhlídkový sál, zaklenutý klenbou, který byl přístupný vnějším schodištěm. Na stropě i stěnách se uchovaly dvě vrstvy uměleckých maleb. Zakrytou starší vrstvu překrývá poničená dekorativní výmalba z 19. století. Z truhlářského vybavení se zachovaly pouze fragmenty oken v patře. Na nárožích je pavilon členěn toskánskými pilastry a stavbu korunuje osmiboká lucerna[6][5] s jednoduchou cibulovou bání.
Loreta bývala považována za zničenou, v pramenech byl uváděn pouze nápis: „Leta od narozenj Božiho 1584. Wegmeno Swate a nerozdilne Trogice, a chwale blahoslavene Pannie Marigy Rodicze Božy genž slowe z Loretu, založen a wystawen gest tento kostelik nakladem urozeného Pana Pana Kristoffa mladschiho z Lobkowicz na Teynie Horssowskem, Bilinie a tachowie, atd…“
Roku 1972 byly fragmenty tohoto nápisu objeveny při vyjmutí podlahy prvního patra. Tyto zbytky jsou patrny nad zazděným portálem vlevo od vstupu.[7]
V květnu roku 2011 měl pavilon sice opravenou střechu, ale okna byla vysklená a interiér byl značně zanedbaný. Jak lze vyčíst z přiložené fotografie, ve stejném stavu se stavba nacházela i v roce 2013. Památka byla v těchto letech volně přístupná.