Loren Shriver

Dnes se Loren Shriver stalo tématem velkého zájmu a významu v různých oblastech společnosti. Jeho dopad se projevil v různých odvětvích, od kultury po technologii, politiku a ekonomiku. Vzhledem k tomu, že Loren Shriver nadále vyvolává debaty a zájem, je zásadní pochopit jeho vliv na náš každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Loren Shriver a prodiskutujeme jeho důležitost v současném kontextu. Od svých počátků k evoluci, přes své důsledky a výzvy, Loren Shriver je i nadále tématem neustálého studia a úvah pro akademiky, odborníky i širokou veřejnost.

Loren James Shriver
Astronaut NASA
Státní příslušnostUSA USA
Datum narození23. září 1944
Místo narozeníJefferson, Iowa
HodnostPlukovník USAF
Čas ve vesmíru16d 02h 04min
Kosmonaut od1978
MiseSTS-51-C, STS-31, STS-46
Znaky misí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loren James Shriver (* 23. září 1944 v Jeffersonu, stát Iowa, USA)[1] je americký letec a kosmonaut z raketoplánů. Ve vesmíru byl třikrát.

Život

Mládí a výcvik

Po základní a střední škole absolvoval vojenskou leteckou akademii (United States Air Force Academy) a v roce 1967 zde získal titul inženýra. Magistrem v oboru astronautických věd se stal roku 1968 (Purdue University). Zůstal v armádě a na vojenské základně Edwards pracoval jako zkušební pilot. Zde byl vybrán do týmu kosmonautů NASA jako astronaut – pilot. V té době byl kapitánem amerického vojenského letectva, ženatý a měl čtyři děti.[2]

Lety do vesmíru

Svůj první let absolvoval v roce 1985 a byla to expedice vojenská. Na palubě raketoplánu Discovery s ním letěli čtyři vojáci – Thomas Mattingly, James Buchli, Gary Payton a Ellison Onizuka. Novináři kvůli utajení k místu startu ani neměli přístup. Jedním z dosažených cílů bylo vypuštění špionážní družice Magnum nad Indický oceán. Startovali z Floridy na Kennedyho vesmírném středisku. Přistáli na základně Edwards.

Podruhé letěl v raketoplánu Discovery na jaře 1990. Během pětidenního letu vypustili Hubbleův kosmický dalekohled (angl. Hubble Space Telescope - HST). Posádka: Loren Shriver, Charles Bolden, Bruce McCandless, Steven Hawley a Kathryn Sullivanová. Startovali na Floridě, přistáli na základně Edwards v Kalifornii.

Třetím letem byla sedmidenní mise STS-46 raketoplánu Atlantis. Sedmičlenná posádka byla ve složení Loren Shriver, Andrew Allen, Jeffrey Hoffman, Marsha Ivinsová, Franklin Chang-Diaz, Claude Nicollier a Ital Franco Malerba. Během letu vypustili na oběžnou dráhu družici Eureka a na vlečném laně družici TSS. Tu pak stáhli zpět na palubu a přistáli na Floridě.

Loren je zapsán v historii jako 156. kosmonaut Země. Ve vesmíru strávil 16 dní.

Po letech

I po ukončení aktivní služby v týmu kosmonautů v NASA zůstal v různých funkcích a to jak v Houstonu, tak na mysu Canaveral.


Odkazy

Reference

  1. ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 360. 
  2. ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti-kandidáti vybraní v USA v roce 1978, s. 461. 

Externí odkazy