V současnosti je Lomenice tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Lomenice stala důležitou součástí našich životů. S ohledem na to je klíčové porozumět důležitosti a relevanci Lomenice v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Lomenice a jeho dopad v různých oblastech, od ekonomiky po kulturu. Podobně budeme analyzovat roli, kterou Lomenice hraje v každodenním životě lidí, a jak utváří budoucnost. Lomenice je bezpochyby problém, který nemůžeme ignorovat, a je důležité si uvědomit jeho důsledky a důsledky.
Lomenice je v lidové architektuře podle typu střechy trojúhelníkový nebo lichoběžníkový prkenný štít. Prkna jsou skládána do různých obrazců a spáry kryty lištami, někdy ozdobně vyřezávanými. V dolní části bývá zakončena malou stříškou zvanou podlomenice, nahoře pak může být zakončena kabřincem či záklopovým prknem (v případě polovalbové střechy), po stranách bývají tzv. okřídlí.[1]
Uprostřed lomenice se někdy umisťovalo vodorovné prkno např. se zbožnou průpovědí. Někdy byl v horní části zavěšen obrázek světce.
Nejstarším a také velmi rozšířeným způsobem je svislé kladení prken. Další možností je jejich skládání šikmo ke střední ose štítu: prkna jdou buď rovnoběžně s rovinou střechy, pak hovoříme o tzv. střechovitém skládání, nebo naopak kolmo k rovině střechy, pak se jedná o skládání klasovité.[2]
Střechovité skládání se typicky vyskytuje ve středních a jižních Čechách, na západní Moravě a na Slovensku. Klasovité skládání naopak převládá v Polabí, v severních Čechách, v Orlických horách, v Podkrkonoší a na Českomoravské vysočině.[2]
Další formy lomenic vznikly kombinací těchto způsobů kladení prken. Bohatě skládané lomenice měly nejprve významné budovy (rychty, kovárny...), poté i menší obytné domy. V některých oblastech (severovýchodní a východní Čechy, východní Morava) byly lomenice zdobeny i malbou, a to především květinovou výzdobou.[2]