V dnešním světě hraje Lombardská liga zásadní roli v našich životech. Ať už se jedná o osobní nebo profesní aspekt, Lombardská liga se stal tématem obecného zájmu díky svému dopadu na naši společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Lombardská liga a jak formoval naše zkušenosti a perspektivy. Od svého vlivu na populární kulturu až po svou roli v technologických inovacích se Lombardská liga prokázal jako všestranné a relevantní téma v současném prostředí. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak se Lombardská liga vyvíjel v průběhu času a jeho vliv na lidi, komunity a průmysl. Čtěte dále a zjistěte více o tomto fascinujícím tématu!
Societas Lombardiae | |
---|---|
Účast na konfliktu mezi guelfy a ghibellíny | |
![]() vlajka | |
![]() znak | |
Základní info | |
Aktivní | 1167–1250 |
Vznik jako | Veronská liga |
Operační území | ![]() |
Spojenci | ![]() ![]() |
Oponenti | ![]() ![]() ![]() |
Konflikty/boje | konflikt guelfů s ghibellíny |
Lombardská liga (latinsky Societas Lombardiae, italsky Lega Lombarda) byla separatistické vojensko-politické seskupení severoitalských městských komun (patřila do ní mj. města Benátky, Milán, Cremona, Padova aj.). Vznikla 7. dubna 1167, kdy zástupci měst v Pontidě odpřisáhli, že budou bránit své „dávné svobody“ (výběr mýtného i právo razit mince) proti rozhodnutí císaře Fridricha I. Barbarossy soustředit tato privilegia do svých rukou. Toho využil papež Alexandr III., který bojoval s císařem v boji o investituru a stal se formální hlavou této ligy.
Benátky, Crema, Cremona, Mantova, Milán, Piacenza, Bergamo, Brescia, Milán, Janov, Bologna, Modena, Reggio Emilia, Treviso, Vercelli, Lodi, Parma, Padova