Lilie zlatohlavá

Téma Lilie zlatohlavá je téma, které v průběhu let upoutalo pozornost a zvědavost mnoha lidí. Je to téma, které vyvolalo debaty, diskuse a úvahy v různých sférách společnosti. Od akademické oblasti až po oblast populární, Lilie zlatohlavá byl předmětem studia, analýzy a zkoumání. Jak společnost postupuje a vyvíjí se, zájem a význam Lilie zlatohlavá se neustále mění, rozšiřuje se do nových oblastí a vyvolává nové otázky. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost a dopad Lilie zlatohlavá v různých kontextech a také jeho vliv na náš každodenní život.

Jak číst taxoboxLilie zlatohlavá
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádliliotvaré (Liliales)
Čeleďliliovité (liliaceae)
Rodlilie (Lilium)
Binomické jméno
Lilium martagon
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lilie zlatohlavá (Lilium martagon), též lilie zlatohlávek, je vytrvalá rostlina, jeden z mála zástupců rodu lilie v Česku. Roste prakticky v celé Evropě a také ve většině mírného pásu Asie.

Popis

Dorůstá výšky 30 až 120 cm. Lodyha bývá skvrnitá. Listy jsou kopinaté až vejčité, ve střední části lodyhy vyrůstají v přeslenech, jinak střídavě. Květy jsou uspořádány v řídkých hroznech. Okvětní lístky se obloukovitě stáčejí nazpět. Z květu vybíhají dlouhé nápadné tyčinky a pestík. Kvete od června do srpna. Plodem je tobolka. Zimu přečkává pouze cibule v zemi. Cibule je díky zkracování takzvaných tažných kořenů schopna zatahovat se hlouběji do půdy.[1]

Stanoviště, výskyt, ochrana

Vyžaduje výživné a humózní půdy s dobrou propustností. Roste v listnatých a smíšených lesích od nížin do hor, ve vyšších polohách roste i na loukách. Vyskytuje se nepříliš hojně, roztroušeně, místy však i ve větším množství. Z hlediska celosvětového Červeného seznamu se řadí k druhům, které vyžadují pozornost (C4). Zákony ČR je chráněna jako ohrožený druh.

Použití

Vařené cibule lilie zlatohlavé se v Sibiři místy jedí. Někdy se také pěstuje v zahrádkách pro ozdobu.[2]

Ve středověku byla považována za rostlinu léčivou. Mattioli doporučoval pít odvar ve víně lidem, kteří se nemohli úplně vymočit. Rozsáhlejší bylo použití zevní. Utlučená rostlina se míchala s vepřovým sádlem, růžovým olejem a dalšími přísadami a přikládala se na tvrdé otekliny i boule, často na způsob náplasti. Kořen utlučený s medem se používal na spáleniny a při bolestech kloubů.[3] Nyní se v lidovém léčitelství využívá spíše lilie bělostná.[4]

  • Lilium martagon
    Lilium martagon
  • Lilium martagon
    Lilium martagon
  • Lilium martagon var. cattaniae
    Lilium martagon var. cattaniae
  • Lilium martagon var. album
    Lilium martagon var. album
  • Lilium martagon var. album
    Lilium martagon var. album

Reference

  1. ↑ AICHELE, Dietmar; GOLTE-BECHTLE Marianne: Co tu kvete?, Ikar, Bratislava 2001, str. 270
  2. ↑ PILÁT, Albert. Kapesní atlas rostlin. Ilustrace Otto Ušák. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 255 s. cnb000129486. Kapitola Lilie zlatohlavá, s. 230–231. 
  3. ↑ MATTIOLI, Pietro Andrea. Herbář, neboli, Bylinář: dílo veškeré lékařské přírodní vědy. Svazek 2. Olomouc: Dobra & Fontána, 1999. 431–833 s. ISBN 80-86179-13-3. S. 672. 
  4. ↑ JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. Herbář léčivých rostlin. 1. vyd. Díl 6. Praha: Eminent, 1998. 280 s. ISBN 80-85876-45-0. Kapitola Lilie bělostná, s. 148–151. 

Externí odkazy