Lichtenštejnská ústava

Téma Lichtenštejnská ústava je tématem, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Vzhledem k jeho aktuálnosti v současném prostředí není divu, že se stal předmětem četných debat a analýz. Význam Lichtenštejnská ústava sahá do různých oblastí, od politiky po populární kulturu, ovlivňuje naše vnímání a rozhodování. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Lichtenštejnská ústava a prozkoumáme jeho dopad a relevanci v moderní společnosti. Prostřednictvím komplexního a kritického přístupu se snažíme osvětlit toto téma a poskytnout hlubší pochopení jeho významu a důsledků v našem každodenním životě.

Státní znak lichtenštejnského knížectví

Lichtenštejnská ústava byla přijata schválena knížetem Janem II. 5. října 1921, kdy nahradila ústavu z roku 1862.

Charakteristika

Nová ústava zavedla v Lichtenštejnskuk parlamentní demokracii kombinovanou s tradičními principy konstituční monarchie. Rovněž nově umožnila vyhlášení referenda o rozhodnutích přijatých zemským sněmem.[1]

Nová ústava zároveň zrušila výsadu tří křesel ve zemském sněmu vyhrazených knížeti a věk volebního práva byl snížen z 24 na 21.[2]

Hlavy

Ústava má dvanáct hlav:

  • Hlava I. Knížectví
  • Hlava II. Vládnoucí kníže
  • Hlava III. Povinnosti státu
  • Hlava IV. Všeobecná práva a povinnosti lichtenštejnských občanů
  • Hlava V. Parlament
  • Hlava VI. Národní výbor
  • Hlava VII. Vláda
  • Hlava VIII. Soudy
    • A. Základní ustanovení
    • B. Běžné soudy
    • C. Správní soud
    • D. Ústavní soud
  • Hlava IX. Správní úřady a veřejní činitelé
  • Hlava X. Obce
  • Hlava XI. Ústavní změny a interpretace
  • Hlava XII. Závěrečné klauzule

Reference

  1. ↑ Nohlen, D & Stöver, P (2010) Elections in Europe: A data handbook, p1156 ISBN 978-3-8329-5609-7
  2. ↑ Nohlen & Stöver, p1158

Související články

Externí odkazy