Lesní pastva

V tomto článku se chystáme prozkoumat a analyzovat Lesní pastva z různých úhlů a perspektiv. Lesní pastva je téma, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem a debatu, což nás motivuje ponořit se do jeho aktuálnosti a dopadu v různých kontextech. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit porozumět důležitosti Lesní pastva a tomu, jak ovlivňuje životy lidí, kulturu a společnost obecně. Za tímto účelem prozkoumáme různé názory a argumenty s cílem vytvořit úplný a obohacující přehled o daném tématu. Doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod pro hlubší reflexi a lepší pochopení Lesní pastva.

Pohled do řídkého pastevního lesa
Dehesa ve Španělsku

Lesní pastva je způsob kombinující oboustranně prospěšné lesnictví a pastvu domácích zvířat.

Jedná se zřejmě o nejstarší agrolesnický systém používaný v mírném pásmu po celém světě. Lesopastevní systémy se vyznačují tím, že integrují pěstování stromů, píci a živočišnou výrobu. Tyto systémy mají v dlouhodobém horizontu potenciál zvýšit zemědělskou produkci. Výhodami správně zvládnutého fungování lesní pastvy jsou v dlouhodobém horizontu zlepšená ochranu půdy a zvýšení dlouhodobých příjmů za současné produkce stromů a pastvy zvěře. Přínos má lesní pastva též pro biodiverzitu, zejména bezobratlých.

Lesopastevní systémy jsou nejvýznamnější agrolesnickou praxí ve Spojených státech, zejména na jihovýchodě.[zdroj?] Významné jsou též pastviny zejména prasat a býků v hájích korkových dubů ve Španělsku, tzv. dehesa. V Podkarpatské Rusi probíhá dodnes toulavá lesní pastva na některých místech v Karpatech.[1]

Ve Velké Británii v současnosti[kdy?] probíhá u lesopastevních systémů celostátní experiment, ve kterém jsou na řadě míst zkoumány množství dřevin a hustota výsadby. Nazývá se Experiment v lesopastevní národní síti (The Silvopastoral National Network Experiment). Podle ní ovce využívají stromy jako kryt před větrem; tráví tak delší dobu v okolí stromů. Je-li hustota stromů nízká, dochází ke zhutnění a výraznému stlačení půdy u stromů. Při obnově je proto doporučeno, aby stromy nebyly sázeny v počtu větším, než 400 kusů na hektar.

V České republice je lesní pastva podle lesního zákona zakázána (zákon č. 289/1995 Sb., § 20 odst. 1 písm. n).[2] Podobná zákonná opatření má i Slovensko, Polsko a Německo.[1] Ministerstvo životního prostředí ČR však vydalo vyjádření týkající se území národních parků, podle kterého „pastva dobytka (ovcí) prováděná v lese na území národního parku výhradně za účelem hospodaření v lese (tj. pokud přispěje k obnově nebo udržení žádoucího stavu lesního ekosystému)“ zakázána není.[3] Při záměru provádět lesní pastvu je třeba žádat příslušný orgán o výjimku.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Lesní pastva v ukrajinských Karpatech. Lesnická práce. 8/2008. Dostupné online. 
  2. ↑ 289/1995 Sb. Lesní zákon. Zákony pro lidi . . Dostupné online. 
  3. ↑ http://www.forumochranyprirody.cz/pastva-v-lese[nedostupný zdroj] Pastva v lese

Literatura

  • Čížek, Jiří a kolektiv autorů: Metodika péče o druhově bohaté (světlé) lesy. Biologické centrum AV ČR, České Budějovice 2016
  • Venator, Charles R., Jurgen Glaeser a Reynaldo Soto: "A Silvopastoral Strategy" in Development or Destruction: The Conversion of Tropical Forest to Pasture in Latin America. pp. 281-292. Westview Press/Boulder, 1992
  • The Farm Woodland Forum – Silvopastoral Agroforestry

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.