Leopold Carl Müller

V dnešní době je Leopold Carl Müller velmi důležitý problém, který ovlivňuje lidi na celém světě. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Leopold Carl Müller předmětem diskusí a úvah odborníků i občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Leopold Carl Müller, od jeho vývoje v průběhu času až po jeho relevanci dnes. Podíváme se také na to, jak Leopold Carl Müller ovlivnil různé aspekty každodenního života, a prozkoumáme možná řešení k řešení problémů spojených s Leopold Carl Müller. Doufáme, že prostřednictvím tohoto průzkumu poskytneme úplnější a hlubší pohled na Leopold Carl Müller a jeho dopad na současnou společnost.

Leopold Carl Müller
Narození9. prosince 1834 nebo 9. října 1834
Drážďany
Úmrtí4. srpna 1892 (ve věku 57 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, kreslíř, ilustrátor a učitel
ZaměstnavatelAkademie výtvarných umění ve Vídni
RodičeLeopold Müller
PříbuzníBertha Müller, Marie Müller a Josefine Müllerová (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Busta Leopolda Carla Müllera, Muzeum Vídeň

Leopold Carl Müller (9. prosince 1834 Drážďany - 4. srpna 1892 Vídeň) byl rakouský malíř žánrů, kreslíř a krajinář. Byl synem litografa Leopolda Müllera.

Život

Narodil se rakouským voličům v Drážďanech. Jeho otec působil jako litograf ve Vídni. Leopold Carl studoval na vídeňské Akademii u Karla Blase a Christiana Rubena. V letech 1861-62 cestoval po Uhrách. Po úmrtí otce byl nucen postarat se o rodinu a proto po osm let (1862–1867) pracoval jako ilustrátor pro vídeňský satirický časopis Figaro. Poté podnikl studijní cestu do Francie (1867), kde se pod vlivem obrazů Eugène Fromentina začal zajímat o orientální témata. Následně pobýval v Itálii (Benátky 1870–1872, Sicílie 1872–1873). V Benátkách měl společný ateliér se svým přítelem, malířem Augustem von Pettenkofenem. Po roce 1873 opakovaně cestoval do Egypta.

Zimní měsíce v letech 1875–1876 strávil s Karlem Rudolfem Huberem, Franzem Lenbachem a Hansem Makartem v Káhiře, kde jim místostarosta poskytl ateliér. Zde se setkal s princem z Walesu, díky němuž se Müllerovy obrazy staly známé také v Anglii. Roku 1877 byl jmenován profesorem na vídeňské Akademii, roku 1890 byl jejím rektorem.[1] Zemřel ve věku 57 let ve Weidlingau.

Jeho sestry Marie Müller (1847–1935) a Bertha Mathilda Müller (1848–1937) byly známé rakouské malířky portrétů. Třetí sestra Josefine se provdala za portrétistu Eduarda Swobodu (1814–1902). Jejich potomky byli malíř Rudolf Swoboda a malířka portrétů Josefine Swoboda.

Dílo

Leopold Carl Müller se stal známý nejprve svými obrazy ze života lidí v Uhrách a v Itálii. Jeho koloristický talent se plně projevil ve sluncem zaplavených krajinách a městských scenériích z Orientu a v řadě portrétů. Jeho nejznámějším dílem je Trh v Káhiře, 1878. Vytvořil celkem 40 ilustrací k výpravné publikaci Georga Moritze Eberse Aegypten in Bild und Wort.

Známá díla

  • Hlava dívky z Nubie (70. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
  • Oltář sv. Alžběty, kostel sv. Václava v Kladrubech nad Labem, 1859, olej na plátně, 384 × 170 cm
  • Trh v Káhiře, 1878, Belvedere Vídeň
  • Trh v Dolním Egyptě
    Trh v Dolním Egyptě
  • Káhirský slepec, 1878
    Káhirský slepec, 1878
  • portrét dívky z Orientu
    portrét dívky z Orientu
  • Egyptská dívka, 1892
    Egyptská dívka, 1892
  • portrét muže z Orientu
    portrét muže z Orientu
  • ulička v Orientu
    ulička v Orientu

Reference

  1. ↑ Moravcová J, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 111

Část údajů pochází z anglické a německé Wikipedie.

Literatura

  • Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
  • H. Schöny: "Müller Leopold Karl", In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Vol. 6, Austrian Academy of Sciences, Vienna 1975, ISBN 3-7001-0128-7, s. 423
  • Constantin von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (něm.). Theil. 41. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1880, s. 61-63

Externí odkazy