V tomto článku prozkoumáme téma Legionelóza a jeho význam pro dnešek. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Legionelóza tématem debat a studií pro odborníky z různých oborů. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Legionelóza, od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho roli v politice a ekonomice. S kritickým a objektivním pohledem se tento článek bude snažit poskytnout úplnou vizi Legionelóza a jeho důležitosti v současném světě.
legionelóza | |
---|---|
![]() | |
Minimální inkubační doba | 2 d |
Maximální inkubační doba | 16 d |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Legionelóza neboli legionářská nemoc je akutní horečnaté onemocnění vyvolané gramnegativními bakteriemi rodu Legionella, nejčastěji bakterií Legionella pneumophila, které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je zápal plic („legionářská nemoc“). Dalšími projevy infekce může být lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic („pontiacká horečka“).
Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, zvlhčovači, nebulizátory, vodovodními sítěmi,[1] ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán.
Onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název), kteří se sjeli na třídenní konvent do filadelfského hotelu Bellevue-Stratford v červenci 1976. Bakterie byla následně prokázána v lednu 1977. K jejímu pomnožení došlo v okruhu chladicí vody ventilačního systému hotelu,[2] jehož prostřednictvím se rozšířila po budově.[3] Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943.
Od roku 1990 výskyt nemoci v ČR i EU roste.[4]