Lešek Ratibořský
Tento článek se bude zabývat Lešek Ratibořský, vysoce relevantním tématem, které vyvolalo zájem a diskusi v různých oblastech. Lešek Ratibořský byl předmětem studia, analýzy a úvah odborníků a vědců, kteří se snažili pochopit jeho dopad, důsledky a možná řešení. Z různých úhlů pohledu byl učiněn pokus řešit Lešek Ratibořský komplexním způsobem, s ohledem na jeho rozmanité dimenze a složitosti. V tomto smyslu se článek snaží přispět do diskuse kolem Lešek Ratibořský a nabízí podrobnou, odůvodněnou a objektivní analýzu, která přispívá k obohacení znalostí o tomto tématu.
| Lešek Ratibořský | |
|---|---|
| kníže ratibořský | |
| Doba vlády | 1306–1336 |
| Narození | 1290/92 |
| Úmrtí | 1336 |
| Předchůdce | Přemek Ratibořský |
| Nástupce | Mikuláš I. |
| Manželka | Anežka Hlohovská |
| Otec | Přemek Ratibořský |
| Matka | Anna Mazovská |
| Příbuzní | Anna Ratibořská[1] a Eufemie Ratibořská (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lešek Ratibořský (polsky Leszek raciborski; asi 1290/1292 – 1336) byl kníže ratibořský (1306–1336) a kozelský (1334–1336).
Životopis
Byl nejstarším a jediným synem Přemka Ratibořského a jeho manželky Anny, dcery Konráda II. Mazovského. Ratibořským knížetem se stal v roce 1306 po smrti svého otce. Vzhledem k jeho nezletilosti byl až do roku 1308 jeho poručníkem strýc Měšek I. Těšínský. V roce 1327 spolu s ostatními hornoslezskými knížaty složil lenní slib českému králi Janu Lucemburskému.[2] V roce 1332 se oženil s Anežkou, dcerou Jindřicha IV. Hlohovského, ale manželství zůstalo bezdětné. V roce 1334 získal do zástavy Kozelské knížectví za 4000 hřiven stříbra od zadluženého Vladislava Kozelského.[3] Po jeho smrti se vdova znovu vdala za Ludvíka Břežského. Lešek zemřel v roce 1336 a byl (pravděpodobně) pohřben v dominikánském klášteře v Ratiboři.[4] Jeho nástupcem se stal jeho švagr Mikuláš II. Opavský, manžel Leškovy sestry Anny.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ WikiTree. Dostupné online. .
- ↑ Těšínsko v proměnách staletí. Sborník přednášek k dějinám Těšínského Slezska . Muzeum Těšínská - Matice Slezská Český těšín, 2010 . Dostupné online.
- ↑ Středověk - české i světové dějiny období středověkého, hrady, šlechta. www.e-stredovek.cz . . Dostupné online.
- ↑ JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. S. 539. Dále jen Rodowód Piastów śląskich.
- ↑ Z historie Vrbna pod Pradědem - Přemyslovští potomci - Opavští vévodové. historie-vrbno.estranky.cz . . Dostupné online.
Literatura
- JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.
- MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lešek Ratibořský na Wikimedia Commons
(polsky) Genealogie opolských Piastovců
| Předchůdce: Přemek Ratibořský |
|
Ratibořský kníže 1306–1336 |
|
Nástupce: Mikuláš I. |
| Předchůdce: Vladislav Kozelský |
|
Kozelský kníže 1334–1336 |
|
Nástupce: Kazimír Kozelský |
