V dnešním světě se Lašovice (Kovářov) stal tématem obecného zájmu pro širokou škálu lidí. Od odborníků v oboru až po ty, kteří prostě chtějí zůstat na vrcholu nejnovějších trendů, Lašovice (Kovářov) upoutal pozornost mnoha. Se svým dopadem na společnost a různé aspekty každodenního života je nepopiratelné, že Lašovice (Kovářov) dnes představuje důležitý bod diskuse. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho důležitosti na akademické půdě, Lašovice (Kovářov) je téma, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Lašovice (Kovářov) a jeho dopad v různých oblastech a poskytneme přehled, který čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a relevanci v současném světě.
Lašovice | |
---|---|
![]() pohled na ves | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Kovářov |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°33′14″ s. š., 14°14′20″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 76 (2021)[1] |
Katastrální území | Zahořany (7,48 km²) |
PSČ | 399 01 |
Počet domů | 37 (2021)[2] |
![]() ![]() Lašovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 189863 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lašovice (německy Laschowitz) jsou vesnice, část obce Kovářov v okrese Písek v Jihočeském kraji.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1230,[3] ale v jiných zdrojích uvádí rok 1352.[4] V roce 1370 zde stávaly vladycké dvorce.[3] Král Václav IV. ze své pravomoci ustanovil do vesnice roku 1379 místního faráře Václava, který zde sloužil až do své smrti a je na místním hřbitově pochovaný.[3] V 15. století na zdejší tvrzi sídlil Bohuslav z Lašovic. V 16. století byla tvrz i s dvorcem a pivovarem několikrát prodána, až se nakonec jejím majitelem stal Jan Jiří ze Švamberka a v roce 1604 přiřadil ves k orlickému panství. Tvrz postupně pustla, až v roce 1616 o ní nejsou již žádné zmínky.[3]
Během třicetileté války ves utrpěla nesmírné ztráty. Lašovickým krajem táhla Anhaltova vojska roku 1619. Utábořila se zde a vyčkávala, jaký bude další postup císařských vojsk. Hlavní směr pochodu vedl přes Kovářov, Lašovice na Krásnou Horu.[3] Další vojenskou pohromou pro ves byl rok 1645. Švédská vojska, pod vedením generála Lennarta Torstensona, přešla zamrzlou řeku Vltavu a táhla směrem k Sedlčanům.[5] V roce 1742 se tímto krajem přesouvala rakouská vojska od Orlíka nad Vltavou k Vysokému Chlumci.[5] Stejně tak, jako byly těmito útrapami postiženy Lašovice, stejně byly postiženy i nedaleké Zahořany. Obě vesnice se změnily z prosperujících na pouhé pozůstatky vsí.[5] Další ztráty postihly ves během morové rány v 1771–1772. V roce 1790 byly v vsi pouhé tři domy. Patent o zrušení nevolnictví 1781 pomohl vesnici oživit, ale další pohromou byly následné přesuny vojsk za francouzské války 1803–1813.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 150 | 160 | 172 | 169 | 161 | 143 | 137 | 136 | 93 | 109 | 93 | 72 | 59 | 65 | 76 |
Počet domů | 15 | 24 | 25 | 27 | 28 | 28 | 28 | 29 | 26 | 25 | 22 | 27 | 32 | 35 | 37 |
Při sčítání lidu v letech 1850–1984 Lašovice byly osadou obce Zahořany, se kterým patřily nejprve do okresu Milevsko, ale od roku 1960 v okrese Písek. Od 1. ledna 1985 jsou částí obce Kovářov v okrese Písek.[8]
V roce 1940 byla u Lašovic na hřebenu Hrbů postavena chata Onen svět, v roce 2001 k ní přibyla Langova rozhledna. Největší zásluhy o výstavbu chaty Onen svět má bývalý zasloužilý místopředseda Klubu českých turistů Jaroslav Janák, který se narodil 1889 v nedalekém Kovářově a zde v Lašovicích trávil své mládí.[22] Název Onen svět je odvozený od stejnojmenné samoty, kde se tajně kdysi ukrývali vyznavači protestantského hnutí.
Obec Kovářov | |
---|---|
Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice |