V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Lazaristé na současnou společnost. Lazaristé se v posledních letech stal tématem rostoucího zájmu, protože jeho vliv pokrývá různé oblasti každodenního života. Od svého vzniku Lazaristé vyvolal debaty a kontroverze a také způsobil významné změny ve způsobu, jakým lidé vnímají a prožívají svět kolem sebe. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty Lazaristé a zkoumat jeho důsledky pro kulturu, politiku, technologii, ekonomiku a osobní životy lidí. Pomocí multidisciplinárního přístupu se tento článek snaží osvětlit hluboký dopad, který má Lazaristé na moderní společnost.
Lazaristé | |
---|---|
Zakladatel | Vincenc z Pauly |
Vznik | 1625 |
Sídlo | via dei Capasso 30., Řím, 001 64, Itálie |
Oficiální web | cmglobal |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lazaristé, též pauláni, vincentini nebo vincenciáni (Congregatio Missionis – Kongregace misie, zkr. CM) jsou různá označení pro katolickou mužskou kongregaci založenou sv. Vincencem z Pauly roku 1625 a schválenou papežem Urbanem VIII. roku 1632.[1] Jejím hlavním posláním je výchova kněží, péče o staré, nemocné, sirotky a mravně pokleslé osoby.[2] Označení lazaristé se používá hlavně ve Francii (lazaristes) a Rakousku (Lazaristen), zatímco v Německu se nazývají vincentini (Vinzentiner) a v anglickém jazykovém prostoru vincenciáni (Vincentians).[3] Název lazaristé získali podle mateřského kláštera Saint-Lazare v Paříži.[4][5]
Kongregace má dnes přibližně 4000 členů působících v padesátce zemích světa, např. na Slovensku, Ukrajině, v Maďarsku, Rusku nebo Hondurasu. V České republice je komunita lazaristů mj. v Plzni, Lošticích nebo v Dobrušce.[6]
Výraz pauláni se používá i pro členy jiných církevních uskupení, viz rozcestník.