V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Laik, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od jeho vzniku až po jeho současný vývoj se ponoříme do cesty přes Laik, analyzujeme jeho význam v historii, jeho relevanci dnes a jeho projekci do budoucnosti. Prostřednictvím různých přístupů a perspektiv přiblížíme Laik z různých úhlů pohledu a nabídneme čtenáři ucelenou a obohacující vizi, která nám umožní pochopit její skutečný rozsah a význam v dnešním světě.
Laik (z latinského laicus, původem z řeckého λαϊκός, „světský“) je obecně člověk neškolený v určitém oboru, neodborník (v protikladu k odborníkovi).[1]
Další významy:
V Rané prvotní církvi byly hranice mezi laiky a kněžími neostré. Žili podobným způsobem života (např. biskupové mohli mít rodinu); běžní věřící vykonávali činnosti, které jsou dnes zpravidla vymezeny kněžím. Postupem času docházelo k diferenciaci, vydělovala se vrstva kněží, která získávala větší podíl na řízení církve (tzv. klerikalizace) a lišila se i zvláštním způsobem života (např. povinným celibátem), zatímco laici se stávali v náboženské souvislosti víceméně pasivně vedenými věřícími.
Toto rozdělení dosáhlo vrcholu na konci středověku a bylo prudce odmítnuté reformací (např. přijímání kalicha pro laiky u husitů či radikální odmítnutí jakékoli hierarchie u velké části reformovaných církví). Za určitý viditelný bod obratu lze považovat Druhý vatikánský koncil a vydání Kodexu kanonického práva v roce 1983 – tyto události výrazně posílily roli laiků v církvi a omezily rozlišování mezi laiky-muži a laiky-ženami (jde však spíše o výrazné právní vyjádření dlouhodobějšího procesu).