V dnešním světě je Laestadianismus téma, které nabylo nebývalého významu. Ať už ve vědecké, sociální, politické nebo kulturní sféře, Laestadianismus se stal předmětem zájmu a neustálých diskusí. S pokrokem technologií a globalizací nabral Laestadianismus nové dimenze a výzvy, které ovlivňují životy milionů lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Laestadianismus, od jeho původu až po jeho vliv na dnešní společnost. Budeme analyzovat jeho význam v současném kontextu a zamyslíme se nad jeho budoucností.
Laestadianismus je hnutí na obrodu luteránství, pocházející ze Skandinávie. Jeho programem je pietismus a probuzenectví. Založil je roku 1844 Lars Levi Laestadius, pastor ve švédské obci Karesuando.
Vyznavači laestadianismu byli především Sámové a Finové, pro které hrálo toto učení důležitou roli v procesu národního sebeuvědomění. V roce 1852 organizovali příslušníci tohoto hnutí pokus o povstání Sámů v obci Kautokeino. Pro náboženství byla typická askeze, například zákaz požívání alkoholu. To mělo i praktický význam: Sámové snadno propadali závislosti na pití, která existenčně ničila celé rodiny.[1] Laestadiánské obřady ovlivnilo tradiční sámské náboženství, velkou roli v nich hrálo extatické nábožné vytržení.[2] S ekonomickými vystěhovalci se laestadiánské učení dostalo i do USA.
Menší laestadiánské komunity existují také ve Velké Británii, Německu, Rusku nebo Nigérii. Laestadiánská farnost se nazývá Rauhanyhdistys (Společenství míru). Tradiční laestadiáni jsou velmi konzervativní, odmítají například televizi nebo antikoncepci, v rámci hnutí však jsou i umírněné proudy. Počet laestadiánů se odhaduje na sto až dvě stě tisíc.[3]
Existují tři hlavní odnože hnutí: