Ladoňka dvoulistá

Dnes má téma Ladoňka dvoulistá ve společnosti velký význam. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve světě se Ladoňka dvoulistá stal bodem zájmu mnoha lidí. Ať už je Ladoňka dvoulistá kulturní fenomén, vědecký objev nebo historická postava, jeho vliv na naše životy je nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ladoňka dvoulistá a jeho vliv v různých oblastech a poskytneme širokou a obohacující vizi na toto téma, která nadále přitahuje pozornost publika po celém světě.

Jak číst taxoboxLadoňka dvoulistá
alternativní popis obrázku chybí
Ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďchřestovité (Asparagaceae)
Rodladoňka (Scilla)
Binomické jméno
Scilla bifolia
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia) je druh jednoděložné rostliny z čeledi chřestovité (Asparagaceae). V minulosti byl řazen do čeledi hyacintovité (Hyacinthaceae), případně do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Druh je součástí taxonomicky obtížného komplexu, do kterého patří také ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) a ladoňka karpatská (Scilla kladnii).

Popis

Jedná se o asi 5–20 cm vysokou vytrvalou rostlinu s vejčitou až kulovitou podzemní cibulí, do 2 cm v průměru. Listy jsou jen v přízemní růžici, přisedlé, nejčastěji 2 z jedné cibule. Čepele jsou čárkovité, asi 0,5–1 cm široké, v době květu zřetelně žlábkovité, nahoře s kápovitou špičkou. Z jedné cibule vyráží většinou jen 1 stvol, občas pod květenstvím červenavě naběhlý, včetně okrajů listových pochev, někdy ale pochvy i stvol víceméně zelené. Květy jsou v máločetných květenstvích, kterým je hrozen, při rozkvětu víceméně jednostranný, stopky dolních květů jsou někdy nápadně dlouhé. Listeny chybí nebo jsou nepatrné. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků, jsou volné, asi 10–11 mm dlouhé. Jsou většinou oboustranně světle fialově modré, na bázi bez bílé skvrny, popupata jsou fialově modrá. Tyčinek je 6. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, čnělka přechází v semeník pozvolna. Plodem je tobolka, v době dozrávání zelená až temně zelená. Semena jsou za čerstva načedle hnědá, po usušení tmavě hnědá.[1]

Poddruhy[2]

" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]
  • Scilla bifolia subsp. bifolia
  • Scilla bifolia subsp. buekkensis
  • Scilla bifolia subsp. spetana
  • Scilla bifolia subsp. rara

Rozšíření v Česku

V ČR roste v Polabí a na jižní až střední Moravě. Nejčastěji roste v sušších luzích a dubohabřinách či vlhčích křovinách.[1]

Reference

  1. ↑ a b Trávníček B. (2002): Scilla L., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 750-751
  2. ↑ http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PrF-dokumenty/Vedecka_rada/Habilitace_a_profesury/ukon_hab_prof/Travnicek_Bohumil/TravnicekB_posudek1.pdf[nedostupný zdroj]

Literatura

  • Trávníček, B., Duchoslav, M., Šarhanová, P. et Šafářová, L. (2009): "Squills (Scilla s. lat., Hyacinthaceae) in the flora of the Czech Republic with taxonomical notes on Central-European squill populations". – Folia Geobot.

Externí odkazy