Ladislav Skřivánek

Dnes je Ladislav Skřivánek tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Je to téma, které bylo přítomno v celé historii a které se v průběhu času neustále vyvíjí. Z různých pohledů a přístupů Ladislav Skřivánek upoutal pozornost odborníků, výzkumníků, politiků a občanů. S rozvojem technologií a komunikací se Ladislav Skřivánek stal celosvětově aktuálním problémem, který ovlivňuje lidi všech věkových kategorií a stavů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a debaty, které se točí kolem Ladislav Skřivánek, s cílem porozumět jeho dopadu na dnešní společnost.

Ladislav Skřivánek
Ladislav Skřivánek
Ladislav Skřivánek
Narození21. června 1877
Čáslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtíprosinec 1957 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povoláníarchitekt, učitel, urbanista a stavitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Skřivánek (21. června 1877 Čáslav[1] – prosinec 1957 Praha) byl český architekt, urbanista, malíř a pedagog.

Život

Vystudoval Vysokou školu technickou ve Vídni. Také zde navštěvoval Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Friedricha Ohmanna. V Berlíně absolvoval seminář pro stavbu měst.

V letech 1900–1902 pracoval jako asistent na České státní průmyslové škole v Plzni. Šest let poté odešel do Prahy, v roce 1912 byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie Uměleckoprůmyslové školy. Mezi studenty však nebyl příliš oblíben „pro svou nesmlouvavou povahu a neschopnost akceptovat nové směry“.[2]

Kromě projektování budov Skřivánek také pracoval na zastavovacích a regulačních plánech měst a předměstí, např. Velká Olomouc, Nová Paka, Domažlice, Sušice, Praha nebo Plzeň.

Dílo

Husova škola v Krušovicích
Gymnázium v Duchcově
  • školy a občanská záložna, Hlinsko
  • dům Dr. Čeňka Ježdíka, U tvrze, Hlinsko (1904)[3]
  • dům U Matky Boží, Plzeň (1904)
  • budova Obchodní a živnostenské komory, Plzeň (1905)
  • Hoppeho vila ve Vysokém Mýtě (1905)
  • radnice a měšťanské školy, Opočno (1907)
  • kaple sv. Prokopa, Pec pod Čerchovem (1909–1910)
  • činžovní dům, Eliášova 5, Praha-Dejvice (s Josefem Paroulkem) (1909–1911)
  • nájemní dům, U Písecké brány 24, Praha-Hradčany (1911–1912)
  • obecná a měšťanská škola, dnes ZŠ UNESCO Uherské Hradiště (1912–1913)
  • Husova škola, Krušovice (1912–1915)
  • Vyšší státní reálka, Nová Paka (1913)
  • nájemní dům, Žatecká 2 a Platnéřská 17, Praha (s Jože Plečnikem, 1914)
  • přestavba zámku, Lukavec (1914)
  • Česká státní průmyslová škola (dnes SPŠ stavební Plzeň, 1915–1920)
  • Všeobecný penzijní ústav, Podskalská ul., Praha (1920–22)
  • Měšťanská škola, dnes gymnázium Piešťany (1921–26)
  • vila dr. Šrota, tř. Spojenců 20, Olomouc (1923–24)
  • budova státních úřadů, Domažlice (1923–28)
  • základní škola T. G. Masaryka, Sušice (1924–26)
  • Matulova vila, Hlinsko (1924–25)
  • Masarykova základní škola Klatovy (1925)
  • České reálné gymnázium Duchcov (1927)
  • filiálka Národní banky československé, Banská Bystrica (1930–1932)[2]

Fotogalerie

  • ZŠ UNESCO, Uherské Hradiště
    ZŠ UNESCO, Uherské Hradiště
  • Zámek Lukavec
    Zámek Lukavec
  • Gymnázium Pierra de Coubertina, Piešťany
    Gymnázium Pierra de Coubertina, Piešťany
  • ZŠ Sušice
    ZŠ Sušice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Čáslav
  2. ↑ a b AP. Ladislav Skřivánek . Plzeňský architektonický manuál. Dostupné online. 
  3. ↑ Město Hlinsko: Památky . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-08. 

Literatura

  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Skřivánek, Ladislav, s. 456. 
  • VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Skřivánek, Ladislav. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 602.

Externí odkazy