Ladislav Babůrek

V dnešním světě je Ladislav Babůrek tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. S rostoucím zájmem o toto téma je důležité pochopit jeho důsledky a zvážit jeho dopad na různé oblasti společnosti. Ať už z historického, vědeckého, kulturního nebo společenského hlediska, Ladislav Babůrek byl předmětem četných debat a diskusí, což vyvolalo rostoucí zájem dozvědět se více o jeho původu, jeho vývoji a jeho významu v současnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ladislav Babůrek, analyzujeme jeho důležitost a zaměříme se na různé úhly pohledu, abychom nabídli úplný přehled tohoto fascinujícího tématu.

Ladislav Babůrek
Narození23. srpna 1911
Odunec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. ledna 1973 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Babůrek (23. srpna 1911, Odunec[1] – 9. ledna 1973) byl český malíř.

Život

Pocházel z Odunce – malé vesnice na Třebíčsku. V období mezi světovými válkami odešel do Prahy, protože chtěl malovat a studovat výtvarné umění. Ve 30. letech je žákem profesora Vladimíra Sychry.[2] Praha se stala hlavním motivem jeho obrazů. Postupně si získal uznání a stal se členem spolku Marold a později členem Svazu výtvarných umělců. Po válce se jako výtvarník podílel na realizaci československých národních výstav v Paříži, Bruselu a Rotterdamu. Byl členem spolku výtvarných umělců Mánes.

V 50. letech vystoupil na protest proti politickým procesům z Komunistické strany a v polovině padesátých let byl vyloučen ze Svazu výtvarných umělců. V jeho soukromém i tvůrčím životě tak nastalo období, které znamenalo izolaci.

Zásadní zlom nastal v první polovině 60. let, kdy se při malování obrazů na Vysočině seznámil s někdejším ředitelem Okresního kulturního střediska v Třebíči – panem Sedláčkem. Ladislav Babůrek se tak vrátil do svého rodného kraje a začalo nejplodnější tvůrčí období jeho života. Spřátelil se s básníkem Josefem Cinkem, který mu věnoval svoji báseň „Žďárské vrchy“. Náhlá smrt v roce 1973 jej zastihla doslova uprostřed práce a obraz jeho oblíbeného motivu z údolí řeky Jihlávky zůstane navždy nedokončený.

Výstavy

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Krhov
  2. ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 2. 

Externí odkazy