Dnes je Laboratorní centrifuga téma, které nabylo na významu v různých oblastech. Ať už v politice, vzdělávání, technologii nebo v každodenním životě lidí, Laboratorní centrifuga dokázal upoutat pozornost a vyvolat diskusi. Jeho dopad byl přítomen v různých dobách, od jeho vzniku až po současnost, a hrál zásadní roli ve společnosti. V tomto článku se podíváme na dopad Laboratorní centrifuga a na to, jak formoval náš dnešní svět, a také na jeho potenciál ovlivnit budoucnost.
Laboratorní centrifuga nebo též laboratorní odstředivka, je zařízení určené především k oddělení různých látek, pomocí odstředivé síly. Její použití v laboratořích je velmi širokého záběru od zdravotnických zařízení (sedimentace krve) až po biotechnologické pracoviště (separace biomasy).
Rozděluje se dle:
Úhlový rotor má fixně daný úhel a dosahuje vyššího přetížení G. Výkyvný rotor pojme 2 - 6 kyvet, které se s rostoucí rychlostí otáček zvedají do horizontální polohy.
Ultracentrifuga je odstředivka (centrifuga), která dosahuje vysokých otáček, konkrétně 100 000 až 800 000 za minutu). První ultracentrifugu sestrojil švédský chemik Theodor Svedberg za účelem studia koloidních systémů.[1]
Otáčivý pohyb ultracentrifugy generuje tzv. rotor, zpravidla vyrobený ze speciální slitiny. Do něj se vkládá kyveta obsahující vzorek, jenž chceme analyzovat. Známe dva typy ultracentrifugace:
Kontinuální centrifuga je zařízení určené k neustálé separaci vzorků, které neustále dodává jiné zařízení (např. bioreaktor).