V dnešním světě zůstává Lékárna tématem velkého významu a zájmu velkého počtu lidí. Postupem času získala Lékárna větší důležitost a význam v různých oblastech společnosti a významně ovlivňuje životy lidí v různých částech světa. Tento trend byl řízen řadou faktorů a událostí, které vedly ke zvýšenému zájmu a debatě o Lékárna. V tomto článku budeme dále zkoumat dopad Lékárna na současnou společnost, zkoumat jeho vývoj v čase a jeho roli v současném světě.
Lékárna (archaicky též apotéka, lidově apatyka) je veřejné zdravotnické zařízení, které slouží k zabezpečení léčiv a některých druhů prostředků zdravotní techniky pro pacienty.
Za nejstarší, dosud fungující lékarnu světa je považována Officina Profumo-Farmaceutica di Santa Maria Novella ve Florencii; v tamějším klášteře vzniknul první lékárenský preparát okolo roku 1380.[1]
V Česku je jako nejstarší lékárna udávána lékárna U červeného raka v Brně (nepřetržitě nejméně od roku 1620),[2] případně v roce 2016 znovuobnovená lékárna (bylinkárna) v Jáchymově (prokazatelně fungovala v roce 1520).[3]
Farmaceuti mohou v Česku vystudovat na dvou vysokých školách:
Studium farmacie je pětileté, po jeho absolvování získávají farmaceuti titul „magistr“ (Mgr.) a jsou plně kvalifikováni pro výkon činností ve všech farmaceutických odvětvích. V rigorózním řízení je možné získat též titul „doktor farmacie“ (PharmDr.). V lékárnách mají farmaceuti veškeré pravomoci pro zacházení s léčivy.
Mezi farmaceutické pracovníky patří též farmaceutičtí asistenti, kteří získávají kvalifikaci na vyšších odborných školách (titul DiS.). Dříve se nazývali farmaceutičtí laboranti a získávali vzdělání na středních zdravotních školách. Asistenti mají méně pravomocí než farmaceuti, zejména nemohou vydávat léčivé přípravky na lékařský předpis. Mohou však být velmi nápomocni pacientům při volném prodeji a mohou samostatně připravovat léčivé přípravky.