V dnešním světě se Kyprej yzopolistý stal tématem rostoucího zájmu v různých oblastech společnosti. Od akademického prostředí až po podnikatelské prostředí se Kyprej yzopolistý stává relevantní díky svému dopadu na náš každodenní život. Jak se stále posouváme kupředu do 21. století, důležitost porozumění a řešení Kyprej yzopolistý je stále evidentnější. V tomto článku prozkoumáme, jak se Kyprej yzopolistý vyvíjel v průběhu času, jeho dopad na různé komunity a sektory a možné důsledky pro budoucnost. Od svého vlivu na politiku až po dopad na technologie je Kyprej yzopolistý tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
![]() | |
---|---|
![]() Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
Čeleď | kyprejovité (Lythraceae) |
Rod | kyprej (Lythrum) |
Binomické jméno | |
Lythrum hyssopifolia L., 1753 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) je nenápadná nízká jednoletá bylina s drobnými růžově fialovými květy, rostoucí ve vlhké půdě, která pomalu mizí z české krajiny.
Pravděpodobně původní evropská rostlina rozšířena i na Ukrajině, okolo Černého moře, do Střední Asie a na severu Afriky byla zavlečena do Severní a Jižní Ameriky, na východ Austrálie, Nový Zéland a jih Afriky.
Roste v zamoklém biotopu jako bažiny, vlhká nebo zaplavovaná pole, slatinné louky, terénní prolákliny, příkopy, břehy tekoucích i stojatých vod apod. Obvykle se nachází na těžkých půdách které bývají v průběhu roku zaplavované ale i silně přesychají, nevadí ani mírně zasolená půda.
V ČR je tento druh na ústupu, vlivem meliorací polí a regulací vodních toků se podstatně zmenšilo území vhodné pro jeho zdárný růst. Vyskytuje se převážně v teplých oblastech Polabí, Podkrušnohoří, na Moravě v Hornomoravském a Dolnomoravském úvalu a v teplejších oblastech Slezska s přesahem z Polských nížin.[3][4]
Jednoletá, sivě modrozelená rostlina dorůstající zpravidla do výše 10 až 30 cm. Její jednoduchá nebo řidčeji hned od země prutovitě rozvětvená hranatá lodyha je obvykle přímá a lysá. Ve spodní části je porostlá protistojnými listy podlouhle vejčitými neb eliptickými, směrem vzhůru listy mění svůj tvar na úzce kopinaté a vyrůstají střídavě. Jsou přisedlé nebo jen s krátkým řapíkem a jejich celokrajné čepele bývají dlouhé asi 30 a široké 3 až 5 mm a na vrcholu jsou špičaté nebo tupé.
Z paždí listů ve střední a vrchní části lodyhy roste na krátkých stopkách po jednom až dvou drobných oboupohlavných jednotvárných květech s dvěma 1 mm dlouhými neopadavými listenci. Cylindrické květy jsou 4 až 6četné a mají češuli dlouho 3 mm. Široce trojhranné blanité kališní lístky mají zelenavé přívěsky. Narůžovělé až nafialovělé korunní lístky jsou obvejčité až eliptické, 1 až 2 mm dlouhé. Ve květech je nejčastěji 4 až 6 tyčinek a jedna čnělka s hlavičkovitou bliznou. Vykvétá od června do září.
Plodem je češulí obalená oválná tobolka s mnoha drobnými, asi jen 1 mm dlouhými světlehnědými semeny, rozšiřovanými hmyzem nebo vodou, ze kterých až příštím rokem vyrostou nové rostlinky.[3][4][5][6]
Na rozdíl od např. Spojených států nebo Austrálie, kde kyprej yzopolistý zarůstá rozlehlé prostory a je považován za nežádoucí introdukovaný plevel, je v České republice a obecně v celé Střední Evropě považován za rostlinu na ústupu, většina jeho stanovišť je v současnosti synantropního charakteru.
V ČR je kyprej yzopolistý zařazen „Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2000“ mezi silně ohrožené druhy (C2 – EN).[3][4][7][8]