Kyjonožci

Kyjonožci je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam a relevance jak v každodenním životě, tak v profesionální oblasti, si zaslouží analýzu a zamyšlení. V průběhu historie byl Kyjonožci předmětem debat a kontroverzí a vyvíjel se podle potřeb a požadavků společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kyjonožci, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, a také analyzujeme jeho vliv v různých oblastech, jako je politika, ekonomika, kultura a technologie.

Jak číst taxoboxKyjonožci
Stratigrafický výskyt: Střední ordovik-pozdní perm, před 470-252 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce Euryptera
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenklepítkatci (Chelicerata)
Třídahrotnatci (Merostomata)
Řád† kyjonožci (Gigantostraca), Burmeister, 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fosilie rodu Jaekelopterus, patrně největšího známého členovce všech dob.

Kyjonožci (Eurypterida, syn. Gigantostraca) je vymřelý řád podkmene klepítkatců. Zahrnuje mimo jiné i největší známé členovce, jací kdy na Zemi žili.[1] Latinský název Eurypterida pochází z řeckých slov eury=široký a pteron=křídlo.

Popis

Model eurypterida v životní velikosti, Národní muzeum v Praze

Tito obří bezobratlí živočichové byli dravými obyvateli moří. Někteří kyjonožci dosahovali délky až kolem 2,5 metru, ovšem mnoho příslušníků této skupiny bylo menší než 20 cm. Nejznámějším rodem je Eurypterus, který zahrnuje více než 200 známých druhů. Největším dosud známým druhem byl Jaekelopterus, který měřil na délku až 2,6 metru a jeho "klepeta" byla dlouhá kolem 46 cm. Šlo zároveň i o největšího známého členovce všech dob. Žili v moři a později i ve sladkých a brakických vodách.

Ocas měli špičatý a je možné, že měli jedové bodce, ovšem neexistují žádné důkazy, že by byli jedovatí. Tělo měli kryté silným exoskeletem. Byli to dravci, kteří se pohybovali po mořském dně a lovili mnoho tehdejších živočichů.

Výzkum, publikovaný v září roku 2020 ukázal, že tito bezobratlí mořští tvorové mohli dýchat atmosférický kyslík. Mohli se tedy teoreticky pohybovat i po souši.[2]

Klasifikace

Skupina se dělí na skupiny Stylonurina a Eurypterina. Jejich nejbližšími žijícími příbuznými jsou ostrorepi. Někdy bývají označováni jako mořští štíři, přestože se štíry nejsou blízce příbuzní. Jejich fosílie byly nalezeny takřka po celém světě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Největší členovci všech dob. OSEL.cz . 27. května 2022. Dostupné online.  (česky)
  2. ↑ https://phys.org/news/2020-09-air-extinct-sea-scorpions-fossil.html

Externí odkazy