Květná zahrada

V současnosti je Květná zahrada tématem, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po svůj význam v populární kultuře se Květná zahrada ukázalo jako téma hodné prozkoumání a diskuse. S obrovským dosahem a významným vlivem není žádným překvapením, že Květná zahrada je středem pozornosti v mnoha debatách a konverzacích. V tomto článku prozkoumáme důležitost Květná zahrada a to, jak formovala náš svět způsobem, který si možná ani neuvědomujeme. Od své bohaté historie až po její budoucí důsledky není pochyb o tom, že Květná zahrada bude i v blízké budoucnosti nadále předmětem zájmu mnoha lidí.

Květná zahrada
Pohled do zahrady z galerie
Pohled do zahrady z galerie
Účel stavby

raně barokní park

Základní informace
Slohbarokní
ArchitektiFiliberto Lucchese, Giovanni Pietro Tencalla.
Výstavba1675
StavebníkKarel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Poloha
AdresaKvětná zahrada, Kroměříž, ČeskoČesko Česko
UliceGen. Svobody
Souřadnice49°17′49,6″ s. š., 17°22′50,84″ v. d.
Květná zahrada
Květná zahrada
Další informace
Rejstříkové číslo památky11793/7-6029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web a Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květná zahrada (původně Libosad) v Kroměříži je původní raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady s typickými prvky. Zahrada byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO spolu s Podzámeckou zahradou (arcibiskupské zahrady) a arcibiskupským zámkem.

Historie

Samotná Květná zahrada byla založena biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v letech 1665–1675 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.

Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři Justus van den Nypoort (mezi 1645/1649–1692)[1] a Georg Matthäus Vischer (1628-1696).

Popis

Zahrada obdélného půdorysu vykazuje přesnou symetrii s množstvím geometricky stříhané zeleně a květinových záhonů. Je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a fontánami s vodotrysky. K dalším doprovodným prvkům zahradní architektury patří labyrinty, vodní plochy, kuželna a takzvané Jahodové kopečky. Vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.

K centrální části přiléhají okrasné či hospodářské prostory, kterými jsou Pomerančová zahrada, Holandská zahrada, skleníky, hospodářský dvůr, bažantnice, Králičí kopeček, ptáčnice.

Rotunda

Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Ve středu rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 22,35 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století.

Vstup a skleníky

Pohled směrem ke kolonádě
Kolonáda v Květné zahradě
Nový vstup do zahrady

Vstupní budova vytvořená architektem Antonínem Archem (1793-1851)[2] v první polovině 19. století (1840–1845) tvoří Čestný dvůr v klasicistním stylu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový tympanon s iniciálami M a J po stranách zlaceného erbu arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha.

Na levé straně portálu je umístěna informační tabule o Květné zahradě a na pravé straně pamětní deska informující návštěvníky, že v tomto domě bydlel za ústavodárného sněmu v letech 1848–1849 český poslanec a dějepisec Václav Vladivoj Tomek.

Kolonáda

Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá kolonáda (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Kolonáda je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mytických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši. Nad původním hlavním vchodem do zahrady ve středu kolonády je umístěna bysta biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu s latinským nápisem:

Původní vstup do zahrady

INGREDERE HOSPES ET
OPEROSAM VLIGINOSI QUONDAM AC
INCVIXI HIC RVRIS VIDE SIS METAMOR
PHOSIM, SOSPES INNOCVIS HORTI FRVERE
DELICIIS QUEM DESIGNAVIT DECENALIO
CVRA NEC MODICIS IMPENSIS TIBI EST
ARCHITECTAVS SIBIQ ET POSTERIS
CAROLVS EX COMITIB, DE
LICHTENSTEIN EPVS OLOM
1675

„Vejdi hoste a uvidíš pracnou proměnu půdy, kdysi močalovité a pusté. Ve zdraví užívej neškodných rozkoší zahrady, kterou navrhl a desetiletou péčí vybudoval nemalým nákladem Tobě, sobě i potomstvu Karel hrabě z Lichtenštejnu, biskup olomoucký 1675.“

Při pohledu ze „střechy“ kolonády vynikají geometrické tvary pěšin a živých plotů a centrální rotunda.

Rekonstrukce zahrady

Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých rekonstrukcích, které probíhaly už od počátku 19. století, stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl francouzských barokních geometrických zahrad, které se v zachovalém stavu nacházejí v Česku jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhaly od devadesátých let 20. století, se vzhled zahrad zásadně změnil.

Památkáři získali z evropských fondů více než 300 milionů korun na to, aby zahrady co nejvíce přiblížili k původní podobě.[3] Květná zahrada byla po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřena 6. a 7. 9. 2014.[4]

Národní centrum zahradní kultury

Od roku 2015 při zahradě funguje Národní centrum zahradní kultury, jehož posláním je poskytovat informace, školení a metodickou pomoc v oblasti obnovy a následné péče o historické zahrady a parky v České republice.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MILÁČKOVÁ, Martina. Nypoort van den, Justus. https://www.muo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-13. 
  2. ↑ Antonín Lukáš. Kroměřížský zpravodaj 12/2006, Stavební dějiny Kroměříže . Město Kroměříž . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 
  3. ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zapamatujte si kroměřížské arcibiskupské zahrady. Obě změní podobu . iDnes.cz, 2011-05-03 . Dostupné online. 
  4. ↑ https://www.zamek-kromeriz.cz/cs/o-zamku-a-zahradach/kvetna-zahrada
  5. ↑ PRŮBĚH PROJEKTU . Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Kroměříži . Dostupné online. 
  6. ↑ OBŠÍVAČ, Jan. Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. Ingredere hospes. 2012, čís. V, s. 106–108. 

Literatura

  • ZATLOUKAL, Ondřej. Et in Arcadia ego. Historické zahrady Kroměříže/Historical Gardens at Kroměříž. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2004. 127 s. ISBN 80-85227-62-2. Kapitola Zahrada Moravy, s. 18–43. 
  • ZATLOUKAL, Pavel (ed.); KINDL, Miroslav; ZATLOUKAL, Ondřej. Zámek a zahrady v Kroměříži. 1.. vyd. Praha: FOIBOS BOOKS s.r.o., 2018. 244 s. ISBN 978-80-88258-13-1. 
  • VANĚK, Petr. Galerie antiky: kolonáda Květná zahrada Kroměříž. Kroměříž: MO TOP 09 Kroměříž, 2010. s. ISBN 978-80-254-8261-2.

Související články

Externí odkazy

České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

historické centrum Prahy (1992) a zámecký park Průhonice (2012) • historické centrum Českého Krumlova (1992) • historické centrum Telče (1992) • poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) • historické centrum Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995) • Lednicko-valtický areál (1996) • zahrady a zámek v Kroměříži (1998) • historická vesnice Holašovice (1998) • zámek v Litomyšli (1999) • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) • vila Tugendhat v Brně (2001) • židovská čtvrť, hřbitov, bazilika svatého Prokopa v Třebíči (2003), zámek Třebíč (2018) • hornický region Krušnohoří (2019) • národní hřebčín Kladruby nad Labem (2019) • slavná lázeňská města Evropy (2021) • původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2021) • Žatec a krajina žateckého chmele (2023)