Kuo Šou-ťing

Kuo Šou-ťing je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. Jeho význam spočívá v dopadu, který má na různé aspekty každodenního života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme, co Kuo Šou-ťing znamená, jeho historii, aktuální význam a budoucí výhled. Kromě toho budeme analyzovat, jak Kuo Šou-ťing ovlivňuje různé sektory společnosti a jak se vyvíjel v průběhu času. S kritickým a objektivním pohledem se tento článek snaží poskytnout komplexní vizi Kuo Šou-ťing a jeho vlivu v dnešním světě.

Kuo Šou-ťing
Rodné jméno郭守敬
Narození1231
Sing-tchaj
Úmrtí1316 (ve věku 84–85 let)
Chánbalyk
Povolánímatematik, astronom, astrolog, politik a hydraulický inženýr
ZaměstnavatelObservatórium Kao-čcheng
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuo Šou-ťing (čínsky pchin-jinem Guō Shǒujìng, znaky 郭守敬; 1231 Sing-tchaj, Che-pej – 1316) byl čínský astronom a matematik žijící v období vlády dynastie Jüan. Jezuitský misionář Johann Adam Schall von Bell ho prohlašoval za „čínského Tycho Braha“.[1]

Jména

Kuo Šou-ťing používal zdvořilostní jméno Žuo-s’ (čínsky pchin-jinem Ruòsī, znaky 若思).

Život

Mládí

Kuo Šou-ťing se narodil roku 1231 ve městě Sing-tchaj ležícím v provincii Che-pej.[2] Jména jeho rodičů jsou neznámá, otec zemřel, když byl Kuo ještě dítě a matka ho opustila. Vychovával ho především dědeček Kuo Jung, známý po Číně díky odborným znalostem v celé řadě oborů, od konfucianismu po astronomii, matematiku a hydrauliku.

Kuo se učil vše, co mu děda předkládal a brzy se projevilo jeho výjimečné technické nadání. Už v dětském věku si hrál s předměty, zjišťoval, jak fungují a jak by je mohl změnit, nebo udělat lépe. Ve 14 nebo 15 letech se dostal k plánům vodních hodin, na kterých pracoval jeho děd, pochopil jak fungují a zdokonalil je. Poté začal studovat matematiku, díky níž dosáhl hlubšího porozumění hydraulice i astronomii. Z těchto základů čerpal po celý život.[2]

Dospělost

Od roku 1251 získal post v místní správě, pracoval na zdokonalení obecního vodovodu, podílel se na opravě mostu. Jeho schopnosti nezůstaly bez povšimnutí. Koncem 50. let prostřednictvím přítele Čang Wen-čchiena, zaměstnaného v mongolské administrativě, získal přístup k chánovi Chubilajovi. Chubilaj si uvědomoval význam vodohospodářských staveb, zavlažování a vodní dopravy pro rozvoj hospodářství a stabilitu říše. Proto Kua pověřil dohledem nad hospodařením s vodou v oblasti mezi Ta-tu (dnešní Peking, tehdejší hlavní město) a Žlutou řekou. Zásobování Pekingu vodou se Kuo rozhodl zajistit z pramenů v horách Šen-šan, 30 km vzdálených. Navrhl a vybudoval soustavu kanálů spojujících řeky v okolí města, která zajistila dostatek vody. V letech 1292–1293 opravil a rozšířil Velký kanál, spojující metropoli s povodím Žluté řeky a řek Chuaj a Jang-c’-ťiang.[3] Po úspěchu tohoto projektu si Chubilaj velmi cenil jeho práce a pověřoval ho dalšími projekty v jiných částech říše. Kuo se stal hlavním vládním expertem na hydrauliku, matematiku a astronomii.[4]

Současně se věnoval konstrukci astronomických přístrojů. Zdokonalil gnómon, zjednodušil sférický astroláb, a používal vodou poháněný astroláb (armillární sféru) zvaný Ling-lung-i. Gnómon vylepšil, aby mohl přesněji stanovit čas. Zkvalitnil postupy měření azimutu a úhlů obecně.[5]

Chubilaj jemu, Čangovi a Wang Sünovi přikázal vypracování přesnějšího kalendáře. Trojice začala výstavbou nové observatoře u Teng-fongu. Po jejím dokončení postavili dalších 26 observatoří po celé Číně, s cílem získat dostatečné množství dat pro výpočty. Roku 1280 Kuo kalendář dokončil, přičemž délku roku vypočetl na 365,2425 dnů, hodnotu lišící se o pouhých 26 sekund od délky používané v současné době. Jeho kalendář užívali Číňané po staletí, kdy měli nejpřesnější kalendář na světě, těsně následovaný gregoriánským kalendářem. Roku 1283 byl Kuo povýšen na ředitele observatoře v Pekingu a roku 1292 se stal hlavou úřadu vodních staveb. Celý život se věnoval rozsáhlým studiím sférické trigonometrie. Po smrti Chubilaje Kuo nadále pracoval ve státní správě.[2] Zemřel roku 1316.[2]

Je po něm pojmenován asteroid 2012 Guo Shou-Jing.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guo Shoujing na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ENGELFRIET, Peter M. Euclid in China: The Genesis of the First Translation of Euclid's Elements in 1607 & Its Reception Up to 1723. Leiden: Koninklijke Brill, 1998. ISBN 90-04-10944-7. S. 72. 
  2. ↑ a b c d O'CONNOR, J. J.; ROBERTSON, E. F. School of Mathematics and Statistics . St Andrews, Fife: University of St. Andrews, 2003-12 . Kapitola Guo Shoujing. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-14. (anglicky) 
  3. ↑ China . Encyclopædia Britannica Online School Edition . Dostupné online. 
  4. ↑ KLEEMAN, Terry; BARRETT, Tracy. The Ancient Chinese World. New York, NY: Oxford UP, Incorporated, 2005. Dostupné online. 
  5. ↑ SHEA, Marilyn. Guo Shoujing - 郭守敬 . Farmington, Maine: University of Maine at Farmington, rev. 2007-05 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. (anglicky) 

Literatura

  • Asiapac Editorial. (2004). Origins of Chinese Science and Technology. Translated by Yang Liping and Y.N. Han. Singapore: Asiapac Books Pte. Ltd. ISBN 981-229-376-0.
  • Engelfriet, Peter M. (1998). Euclid in China: The Genesis of the First Translation of Euclid's Elements in 1607 & Its Reception Up to 1723. Leiden: Koninklijke Brill. ISBN 90-04-10944-7.
  • Ho, Peng Yoke. (2000). Li, Qi, and Shu: An Introduction to Science and Civilization in China. Mineola: Dover Publications. ISBN 0-486-41445-0.
  • Needham, Joseph (1986). Science and Civilization in China: Volume 3, Mathematics and the Sciences of the Heavens and the Earth. Taipei: Caves Books, Ltd.
  • Restivo, Sal. (1992). Mathematics in Society and History: Sociological Inquiries. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. ISBN 1-4020-0039-1.
  • Kleeman, Terry, and Tracy Barrett, eds. The Ancient Chinese World. New York, NY: Oxford UP, Incorporated, 2005.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuo Šou-ťing na Wikimedia Commons
  • O'CONNOR, J. J.; ROBERTSON, E. F. School of Mathematics and Statistics . St Andrews, Fife: University of St. Andrews, 2003-12 . Kapitola Guo Shoujing. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-14. (anglicky) 
  • ASLAKSEN, Helmer. Calendars, interpolation, gnomons and armillary spheres in the work of Guo shoujing (1231–1314) . Singapore: National University of Singapore, 2001 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-17. (anglicky) 
  • SHEA, Marilyn. Guo Shoujing - 郭守敬 . Farmington, Maine: University of Maine at Farmington, rev. 2007-05 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. (anglicky)