V dnešním světě je Krátkonožka evropská téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Krátkonožka evropská upoutal pozornost lidí díky svému dopadu a významu v každodenním životě. Jak čas postupuje, Krátkonožka evropská se stal tématem debat a diskuzí, které generují protichůdné názory mezi různými skupinami populace. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Krátkonožka evropská a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od jeho počátků až po současnou situaci budeme analyzovat, jak Krátkonožka evropská poznamenala před a po ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. Proto je klíčové pochopit význam Krátkonožka evropská a jeho dopad na naši společnost.
![]() | |
---|---|
![]() Krátkonožka evropská | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | ještěři (Sauria) |
Čeleď | scinkovití (Scincidaee) |
Rod | krátkonožka (Ablepharus) |
Binomické jméno | |
Ablepharus kitaibelii Bibron & Bory, 1833 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krátkonožka evropská (Ablepharus kitaibelii, Bibron & Bory, 1833) je drobný scink a jediný středoevropský zástupce čeledi scinkovití (Scincidaee).[2]
Samci dosahují přibližné délky 7–11 cm, samice 6–9 cm.[2] Do určité míry se podobá vzdáleně příbuznému slepýši křehkému, ale na rozdíl od něj má vyvinuty čtyři končetiny a její oči nemají víčka.
Krátkonožka je vejcorodá, klade obvykle 2-4 vejce, která dosahují na délku velikosti 0,6-0,8 cm. Tak neobvykle velké rozměry jsou dány tím, že po nakladení do sebe absorbují vzdušnou vlhkost.
Vyskytuje se na Balkánském poloostrově a zasahuje až do střední Evropy. Nejblíže k Česku ji lze nalézt v nejjižnější části Slovenska.[2]