V tomto článku se chystáme prozkoumat a do hloubky analyzovat Krystyna Jandová, téma, které je v poslední době předmětem velkého zájmu a debat. Krystyna Jandová je problém, který se týká lidí všech věkových kategorií a prostředí, a jeho význam a dosah zasahuje do celé řady oblastí, od politiky a ekonomiky až po zdraví a pohodu. Když se ponoříme do tohoto tématu, prozkoumáme jeho mnoho aspektů a zvážíme jeho důsledky pro společnost jako celek. Od svých počátků až po současný dopad je Krystyna Jandová tématem, které si zaslouží pečlivou pozornost a podrobnou analýzu. Čtěte dále a zjistěte více o Krystyna Jandová a jeho důležitosti v dnešním světě!
Krystyna Jandová | |
---|---|
![]() | |
Narození | 18. prosince 1952 (72 let) Starachowice ![]() |
Alma mater | Divadelní akademie Aleksandera Zelwerowicze ve Varšavě (do 1975) |
Choť | Andrzej Seweryn (1974–1979) Edward Kłosiński (1981–2008) |
Děti | Maria Sewerynová |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krystyna Jolanta Jandová (Janda) (* 18. prosinec 1952 Starachowice) je polská herečka a režisérka.
Vystudovala varšavskou divadelní akademii.[1] Již během studií na sebe upozornila rolemi v televizní inscenaci Tří sester a seriálu Czarne chmury. Od roku 1976 byla v angažmá ve varšavském divadle Ateneum.
Téhož roku vytvořila hlavní ženskou roli ve filmu Andrzeje Wajdy Člověk z mramoru, postavu Agnieszky ztvárnila i v jeho pokračování Člověk ze železa (1981). Smysl pro psychologické herectví uplatnila i v roli Barbary v oscarovém filmu Istvána Szabóa Mefisto. Hrála ve filmu Ryszarda Bugajského Výslech, který byl natočen v roce 1982 a pro otevřené zobrazení praktik používaných polskou tajnou policií v padesátých letech byl uvolněn do distribuce až v roce 1989; poté byl uveden na festivalu v Cannes, kde Jandová získala cenu pro nejlepší herečku.[2] Představila se také v seriálu Krzysztofa Kieślowského Dekalog, Inventáři Krzysztofa Zanussiho a ve filmu Radosława Piwowarského Milenci mojí matky. Celkem ztvárnila přes šedesát divadelních a padesát filmových rolí. Od roku 1988 účinkovala v Teatru Powszechnym.
V roce 1995 režírovala celovečerní film Pestka, který je adaptací stejnojmenné knihy Anky Kowalské. Provozuje vlastní kulturní nadaci a založila soukromá divadla Polonia a Och-Teatr. Je rovněž známá jako interpretka písní Marka Grechuty a Agnieszky Osiecké. Píše novinové fejetony, které vydala i knižně. Je stoupenkyní Výboru na obranu demokracie.[3]
Získala cenu Złota Kaczka pro nejlepší herečku v historii polské kinematografie.[4] Je také nositelkou Řádu umění a literatury, Řádu znovuzrozeného Polska a medaile Gloria Artis.
Má tři děti, dceru Marii, která je rovněž herečkou (jejím otcem je herec Andrzej Seweryn), a dva syny z manželství s kameramanem Edwardem Kłosińskim.