Kryovulkanismus

Kryovulkanismus je zvláštní druh sopečné činnosti, při němž dochází k výronům chladné hmoty na povrch tělesa. Na rozdíl od vulkanismu spojeného s výstupem silikátové taveniny o teplotě stovek °C při kryovulkanizmu sopky je vyvrhována hmota při velice nízkých teplotách, ale i přes to je tento druh geologického procesu v mnohém podobný silikátovému vulkanismu známému ze Země.^[1] Na Titanu se předpokládají sopky chrlící metan,^[2] na Tritonu to jsou chrliče tekutého dusíku,^[3] na Europě a Enceladu pravděpodobně směsice vody a ledu.^[4] Přítomnost kryovulkanismu byla také navržena jako vysvětlení některých útvarů nacházejících se na povrchu trpasličí planety Ceres, kde tento proces pravděpodobně vytvořil nejenom světlé skvrny v kráteru Occator, ale také se podílel na vzniku Ahuna Mons, nejvyšší hory Cerery.^[5][6]

Pro vznik kryovulkanismu je potřeba, aby uvnitř tělesa docházelo ke vzniku tepla, které je následně schopné roztavit či natavit ledovou krustu tělesa.

• SIGURDSSON, Haraldur; GEISSLER, Paul. Encyclopedia of Volcanoes. : Academic Press, 1999. ISBN 978-0-12-643140-7. Kapitola Cryovolcanism in the Outer Solar System', s. 785–800. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryovulkanismus na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.