Kraslice (nádraží)
V tomto článku budeme hovořit o Kraslice (nádraží), tématu, které mnohým nepochybně zní povědomě. Postupem času získala Kraslice (nádraží) významnou relevanci v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Je to téma, které vyvolalo debaty a kontroverze a které zanechalo nesmazatelnou stopu v historii. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kraslice (nádraží), od jeho původu až po jeho dopad na dnešní svět. Ať už znáte Kraslice (nádraží) nebo toto téma zkoumáte poprvé, tento článek vám poskytne široký a podrobný přehled, abyste pochopili jeho důležitost a relevanci v dnešní době.
| Kraslice | |
|---|---|
 Nádražní budova v Kraslicích | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Město | Kraslice |
| Souřadnice | 50°19′50,19″ s. š., 12°30′10,31″ v. d. |
  Kraslice | |
| Provozovatel dráhy | PDV Railway |
| Kód stanice | 765354 |
| Trať | Sokolov–Zwotental |
| Nadmořská výška | 525 m n. m. |
| V provozu od | 1. října 1886 |
| Zabezpečovací zařízení | dopravna D3 (dirigovaná z Oloví) |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusový terminál u nádraží |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kraslice jsou dopravna D3 (někdejší železniční stanice) v centrální části města Kraslice v okrese Sokolov v Karlovarském kraji ležící nedaleko řeky Svatavy. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Sokolov–Zwotental. Přímo vedle stanice je umístěn autobusový terminál. Ve městě se dále nachází o 10 let starší železniční zastávka Kraslice předměstí.
Historie
19. září 1870 bylo vybudováno nádraží v Sokolově (pod tehdejším názvem Falknov nad Ohří) v rámci budování trati z Chomutova do Chebu podél řeky Ohře, čímž došlo k napojení dalších hnědouhelných důlních oblastí, včetně těch v sokolovské pánvi. Výstavbu a provoz trati financovala a provozovala soukromá společnost Buštěhradská dráha. Ta dále budovala a otevřela 1. června 1879 železnici proti proudu Svatavy do Kraslic, na které vzniklo nádraží Dolní Kraslice (nyní Kraslice předměstí), po obtížných stavebních jednáních nakonec došlo 1. října 1886 k připojení trati na přeshraniční síť do Saska přes město Klingenthal, v rámci kterého byla zprovozněna hlavní kraslická stanice pod tehdejším názvem Horní Kraslice.[1]
Po zestátnění Buštěhradské dráhy v roce 1923 správu přebraly Československé státní dráhy.[2]. Po revoluci připadla správa následovníkovi ČSD, tedy Českým drahám, které se však rozhodly, že některé lokální tratě, včetně té kraslické, zruší. Přičiněním městského zastupitelstva Kraslic došlo k tomu, že trať zrušena nebyla a naopak ji převzala nově vzniklá soukromá drážní společnost Viamont.
V roce 2012 byla převedena organizační složka „Divize provozování drah a vleček“ společnosti Viamont na společnost PDV Railway, která v oblasti provozování drah a vleček navazuje na společnost Viamont.[3]
Osobní drážní doprava včetně odbavování cestujících na nádraží připadla společnosti GW Train Regio.
Modernizace
Po roce 2010 byla dokončena rekonstrukce nástupišť. V kolejišti je umístěno ostrovní nezastřešené nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechod přes koleje. Vedle přechodu a nástupiště se nachází i malý přístřešek s lavičkou a jízdními řády.
Reference
- ↑ KOUTNÝ, Robert; MEISEL, Thorald; TYLLER, Rudolf. Ozvěny historie – lidé a technika. Pozor přijíždí vlak!. 3. vyd. Kraslice: Nakladatelství R. Vilímka a R. Kotlínka, 2016. 197 s. ISBN 978-80-270-2420-9. Kapitola Buštěhradská dráha, s. 5.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ Historie a vznik společnosti PDV RAILWAY a. s. . PDV Raiway . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kraslice na Wikimedia Commons - Historie Kraslické dráhy Archivováno 31. 12. 2022 na Wayback Machine.
- Popis trati 145
- Profil stanice na stránkách Českých drah[nedostupný zdroj]