Téma Krajní levice je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. Od svých počátků až do současnosti hraje Krajní levice významnou roli v různých aspektech společnosti. Pro lepší pochopení tohoto tématu je nezbytné ponořit se do jeho historie, jeho implikací a dopadu v různých kontextech. V tomto článku se budeme zabývat různými pohledy na Krajní levice s cílem nabídnout komplexní vizi, která čtenářům umožní získat úplnější a obohacující porozumění tomuto tématu.
Krajní levice nebo ultralevice (extrémní levice) je politologický pojem, který se používá k souhrnnému označení politických ideologií, které jsou na pravolevém spektru výrazně extrémnější oproti standardní levicové politice. Přestože definice krajní levice jsou obvykle vágní, většinou je spojuje snaha překonat kapitalistický systém a dosáhnout tak naprosté sociální a ekonomické rovnosti ve společnosti formou odstranění všech forem útlaku a sociální hierarchie.[1] Mnohdy také usiluje o nahrazení mainstreamové zastupitelské demokracie systémem, který shledává více demokratickým (přímá demokracie).[2] Extremistická krajně levicová uskupení k dosažení těchto cílů mohou využívat i násilných prostředků.
Za krajně levicové ideologie se obvykle považují některé proudy anarchismu (výhradně mimo anarchokapitalismu),většina proudů marxismu, zejména marxismus-leninismus, komunismus a revoluční socialismus. Za levicový nelze považovat nacismus, zejména kvůli svému silně protimarxistickému a protikomunistickému postoji a politice rasové diskriminace, která je proti zásadám krajní levice a uznává spíše kapitalistické hodnoty. Proto je považován za krajně pravicový.