Krajinná sféra
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Krajinná sféra. Od svých počátků až po svou relevanci dnes je Krajinná sféra tématem zájmu v různých oblastech. V průběhu historie Krajinná sféra prokázal svůj vliv ve společnosti, kultuře, technologii, politice a mnoha dalších oblastech. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme různé perspektivy a přístupy, které se kolem Krajinná sféra objevily, a také její dopad na každodenní život. Tento článek se snaží poskytnout komplexní pohled na Krajinná sféra a poskytuje relevantní a aktualizované informace pro ty, kteří mají zájem rozšířit své znalosti o tomto tématu.
Krajinná sféra (též geografická sféra, geografické prostředí nebo epigeosféra) představuje soubor fyzicko-geografické a humánně-geografické sféry. Jde o základní objekt zkoumání geografie. Fyzicko-geografickou sféru (též fyzickogeografické prostředí nebo přírodní prostředí) představuje příroda jako taková, všechny sféry - litosféra, atmosféra, biosféra, hydrosféra, kryosféra a pedosféra, zatímco humánně-geografickou sféru představuje člověk s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně). Krajinnou sféru je možno rozčlenit z mnoha hledisek. Nejmenší jednotkou je geotop, vícero geotopů tvoří chóru, vícero chór tvoří region a regiony tvoří kontinent. Dokonalým výřezem krajinné sféry je geografická krajina. O geografické krajině můžeme hovořit jen tehdy, když obsahuje všechny fyzicko-geografické a humánně-geografické prvky.
Hranice krajinné sféry
Horní hranici krajinné sféry tvoří tzv. ozonosféra v dolní části stratosféry (25-35 km nad zemským povrchem).
Dolní hranicí krajinné sféry může být Mohorovičićova plocha diskontinuity (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkoumaná Země. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků se nalézá v georeliéfu.
Literatura
- RIEDLOVÁ, Marie; DEMEK, Jaromír; PECH Jiří.: Úvod do studia geografie a dějiny geografie. Praha : SPN, 1980, 158 s.