Královská uherská zeměbrana
V následujícím článku se podíváme na fascinující svět Královská uherská zeměbrana, který upoutal pozornost a zájem lidí na celém světě. Od svého dopadu na společnost až po jeho význam v akademické sféře, Královská uherská zeměbrana vyvolal vášnivé diskuse a inspiroval četná vyšetřování. V průběhu let se Královská uherská zeměbrana vyvíjel a zanechal nesmazatelnou stopu v historii a hrál zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy bude prozkoumána důležitost a dopad Královská uherská zeměbrana, což poskytne jedinečný a zasvěcený pohled na toto velmi relevantní téma.
Královská uherská zeměbrana (maďarsky Magyar Királyi Honvédség, německy königlich ungarische Landwehr, chorvatsky Kraljevsko Ugarsko Domobranstvo) byla uherská zeměbrana v letech 1867 až 1918, vytvořená v důsledku rakousko-uherského vyrovnání. Byla jednou ze složek Rakousko-uherské armády a uherským protějškem předlitavské Císařsko-královské zeměbrany. Dále se dělila na maďarskou a chorvatsko-slavonskou zeměbranu. Územně byla rozdělena do šesti vojenských okresů – Budapešťského (I. okres), Segedínského (II. okres), Košického (III. okres), Bratislavského (IV. okres), Klužského (V. okres) a Záhřebského (VI. okres). Byla složena z pravidelných vojenských jednotek. Bojovala v první světové válce.
Vrchní velitelé královské uherské zeměbrany
- 1867–1905 arcivévoda Josef
- 1905–1913 Wilhelm Klobučar
- 1913–1914 Franz Rohr von Denta
