V dnešní době je Koškovce tématem, které v moderní společnosti získalo velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Koškovce stal tématem zájmu mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na kulturu a politiku je Koškovce aspektem, který nelze přehlédnout. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Koškovce a jeho rolí v dnešní společnosti. Od jeho počátků až po jeho vývoj v průběhu času budeme podrobně analyzovat dopad, který měl Koškovce v různých oblastech, a také možné důsledky, které by mohl mít v budoucnu.
Koškovce | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°2′52″ s. š., 21°57′18″ v. d. |
Nadmořská výška | 187 m n. m. |
Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Kraj | Prešovský |
Okres | Humenné |
Tradiční region | Horní Zemplín |
![]() ![]() Koškovce | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 11,7 km² |
Počet obyvatel | 533 (2023) |
Hustota zalidnění | 45,5 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Vladimír Babič |
Vznik | 1543 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | koskovce |
Telefonní předvolba | 057 |
PSČ | 067 12 |
Označení vozidel (do r. 2022) | HE |
NUTS | 520403 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koškovce jsou obec na Slovensku, v okrese Humenné v Prešovském kraji. V obci žije 533 obyvatel.
Obec leží v Nízkých Beskydech v údolí řeky Laborec. Povrch území je mírně zvlněný s nadmořskou výškou v rozmezí 180 až 447 m n. m., střed obce je ve výšce 192 m n. m., a je tvořen souvrstvím flyše a čtvrtohorních náplav. Lesní porost je souvislý s převahou buku.[1]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543, kde je uvedená jako Koskoc, pozdější název z roku 1773 je Koskowcze; maďarský název je Koskóc.
Obec náležela panství Humenné, od konce 17. a v 18. století ves vlastnil rod Csákyů a v 19. století patřila rodu Andrássyů. V době prvého sčítání lidu v roce 1787 žilo v 46 domech 320 obyvatel, v roce 1828 bylo v obci 64 a žilo zde 480 obyvatel.
Hlavní obživou bylo povoznictví, dřevorubectví, tkalcovství a výroba nářadí.
Až do roku 1918 obec náležela administrativně pod Zemplínskou stolici.[2][3]
V obci se nacházejí dva římskokatolické kostely.[2][4]
Nejstarší zasvěcený Panně Marii Lurdské byl postaven v roce 1584 v románském slohu jako protestantská modlitebna. V 18. století byl přestavěn v barokním slohu a na začátku 19. století byl upraven v klasicistním slohu.[5] Jednolodní síňový kostel s půlkruhovým kněžištěm a přistavěnou sakristií. Kostel nemá věž. Bývalý kostel Ducha svatého je kulturní památkou Slovenska.[6]
Druhý kostel Ducha svatého byl postaven a vysvěcen v roce 1982.[7]