Kotolnica

V dnešním světě se Kotolnica stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Význam Kotolnica zanechal stopy v historii a je přítomen v každodenním životě lidí. Od svých počátků až do současnosti je Kotolnica předmětem debat a analýz v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a technologie. Z tohoto důvodu je nezbytné pochopit dopad, který má Kotolnica na naše životy a v globálním kontextu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme význam Kotolnica a jeho důsledky v současném světě.

Vrcholy a sedla hřebene Kotolnice
Kotolnica nad jezerem Czarny Staw Polski

Kotolnica (polsky Kotelnica, maďarsky Katlanos-gerinc, německy Kesselgrat) je část hlavního hřebene Vysokých Tater mezi Hladkým štítem a sedlem Čierna lávka. V těchto místech prochází hřebenem slovensko-polská státní hranice. Na severozápadě hraničí Kotolnica s Hladkým štítem, na jihovýchodě s Nižným kostúrem. Na polské straně spadají svahy do Doliny Pięciu Stawów Polskich, na slovenské do Temnosmrečinské doliny.

V hřebeni se nachází několik vyvýšenin oddělených od sebe malými sedly (ve směru od Hladkého štítu po Čiernou lávku):

Kotolnica tvoří část Liptovských múr, které oddělují Dolinu Pięciu Stawów Polskich od Kobylie doliny (část Kôprové doliny). První známé turistické přechody:

  • léto – 5. srpna 1902, T. Eichenwald, F. Rabowski, J. B. Tajber, W. Tylka (z Hladkého sedla do Čierné lávky)
  • zima – 8. května 1925, A. Karpiński, W. Smoluchowski

Název Kotolnica původně označoval kotlinu u úpatí hřebene. Na hřeben byl přenesen díky nedorozumění.

Přístup

Hřebenem nevede žádná turistická stezka, tudíž je přístupný pouze s horským vůdcem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kotelnica (Tatry) na polské Wikipedii.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotolnica na Wikimedia Commons