Kotlina Oświęcimska

V tomto článku prozkoumáme dopad Kotlina Oświęcimska na moderní společnost. Abychom porozuměli jeho významu, budeme analyzovat různé aspekty, které sahají od jeho vzniku až po jeho vývoj v čase. V průběhu historie hrál Kotlina Oświęcimska zásadní roli v různých oblastech, od kultury po technologie, a významně ovlivňoval způsob, jakým lidé komunikují a fungují v dnešním světě. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu podrobně prozkoumáme, jak Kotlina Oświęcimska zanechala svou stopu ve společnosti a jaké perspektivy se kolem ní otevírají.

Kotlina Oświęcimska
Rozloha1 236 km²
Nadřazená jednotkaSeverní Vněkarpatské sníženiny (Podkarpacie Północne)
SvětadílEvropa
StátPolskoPolsko Polsko
Slezské vojvodství
Malopolské vojvodství
Map
PovodíVisla
Souřadnice50°2′ s. š., 19°10′ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotlina Oświęcimska, česky lze přeložit jako Osvětimská pánev nebo Osvětimská kotlina, je makroregion a kotlina ve Slezském vojvodství a Malopolském vojvodství v jižním Polsku. Kotlina je hustě zalidněná a vyznačuje se relativně teplým podnebím.[1][2]

Geografie, geologie a vodstvo

Kotlina Oświęcimska (polské geografické značení 512.2) je součástí geomorfologické oblasti Severní Vněkarpatské sníženiny (Podkarpacie Północne). Nachází se v povodí horní Visly a na severu hraničí s vysočinou Wyżyna Śląsko-Krakowska a na západě hraničí s Ostravskou pánví a na východě tvoří hranici Krakovská brána (Brama Karakowska). Dělí se na:[1][2]

Hlavním vodním tokem kotliny je veletok Visla patřící do úmoří Baltského moře. Další významné řeky jsou Biała (Bělá), Soła, Skawa, Przemsza (Přemše), Gostynia a Pszczynka, které patří do povodí Visly.[1][2]

Sídla

Největšími městy jsou Oświęcim (Osvětim), Pszczyna, Czechowice-Dziedzice (Čechovice-Dědice), Brzeszcze, Zator a Tychy.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d Kotlina Oświęcimska. sites.google.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-26. 
  2. ↑ a b c Kotlina Oświęcimska. prezi.com . . Dostupné online. (anglicky)