V tomto článku se bude téma Kostelec (Krnov) zabývat z různých úhlů pohledu, abychom mohli poskytnout komplexní a kompletní vizi. V tomto směru budou analyzovány různé aspekty související s Kostelec (Krnov), ponoříme se do jeho původu, vývoje a současných dopadů. Kromě toho se pokusíme poskytnout čtenáři hlubší porozumění Kostelec (Krnov) a prozkoumat jeho možné důsledky v různých oblastech. Tímto způsobem je cílem vyvolat debatu o Kostelec (Krnov) a povzbudit kritické úvahy o jeho důležitosti a relevanci v současné společnosti.
Kostelec | |
---|---|
![]() | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′7″ s. š., 17°40′15″ v. d. |
![]() ![]() Kostelec | |
Další údaje | |
Kód ZSJ | 074683 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostelec (dříve Bílý Kostel, německy Weisskirch[1]) je původně samostatná vesnice, která byla v roce 1921 připojena ke Krnovu. Leží na obou březích řeky Opavy a spadá do místní části Pod Bezručovým vrchem.
První písemná zmínka o Kostelci pochází z roku 1279, kdy je vesnice zmiňována jako majetek města Krnov, darovaný mu již dříve Přemyslem Otakarem II. Dřívější název dal vesnici zdejší kostel sv. Benedikta. Dnes leží Kostelec spolu s Krnovem a jeho Horním a Hlubčickým Předměstím v katastrálním území Krnov-Horní Předměstí.