Kostel svatého Prokopa (Sobčice)

_ Problém Kostel svatého Prokopa (Sobčice) je problém, který upoutal pozornost akademiků, vědců i nadšenců. Kostel svatého Prokopa (Sobčice) je již dlouho předmětem diskusí a studií a jeho význam přesahuje různé obory. V průběhu let bylo možné vidět, jak se Kostel svatého Prokopa (Sobčice) vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a technologii. V tomto článku prozkoumáme kořeny a současný dopad Kostel svatého Prokopa (Sobčice), stejně jako možné důsledky pro budoucnost.

Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Prokopa
Kostel svatého Prokopa
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
ObecSobčice
Souřadnice50°22′24,6″ s. š., 15°30′58,84″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátjičínský
Farnostděkanství Hořice v Podkrkonoší
Zasvěcenísvatý Prokop
Datum posvěcení2. září 1770
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1761–1777
Další informace
Kód památky27098/6-1375 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Prokopa je římskokatolický, filiální, bývalý farní kostel v obci Sobčice. Je chráněn od 3. 5. 1958 jako kulturní památka České republiky.[1] Kostel je dominanou obce. Od roku 2009 je kostel sv. Prokopa a hřbitov majetkem obce Sobčice.

Historie

Nejstarší zmínka o kostele z roku 1369 je v rejstříku papežských desátků, kdy se z kostela platilo 12 grošů pololetně. Kostel jako filiální patřil pod bydžovské děkanství. Podací právo měl hradecký arcijáhen. Během husitských válek byl kostel vyrabován a následně opuštěn. V roce 1675 byl pod správou hořického faráře a potom faráře chomutického. Stavba současného kostela na místě původního vznikla v letech 1761-1777 za působení kartuziánského preláta Červinky a chomutického faráře Jana Chmelíka. Autorem plánů byl pražský architekt Antonín Schmidt (1723–1783). Nejprve bylo postaveno kněžiště a loď kostela s klenutím a poté byl kostel v 2. září 1770 vysvěcen. Teprve k hotové lodi byla přistavěna dvoupatrová věž o výšce 19 metrů, která má v prvním patře varhany a o patro výš zvony, původně čtyři, v současné době dva. Kostel byl několikrát opravován, při poslední opravě v roce 1994 při sváření ručiček na ciferníku se vzňala střecha a žárem pukly zvony. Nové zvony vysvětil biskup Josef Kajnek.

Architektura

Pozdně barokní církevní stavba z let 1761-77 postavená valdickými kartuziány. Zdivo je z lomového kamene omítnuté hladkou omítkou.

Okolí kostela

Kolem kostela býval hřbitov, zrušený pravděpodobně při stavbě současného kostela. Některé náhrobky byly zazděny do obvodových zdí. Jeden z nich nese zbytek nápisu „Letha Panie 1628…“, na druhé desce je zobrazen rytíř v brnění, který klečí před křížem s nápisem „…unrzel urozený Pan Jan starssy z Rokytníka…“. Reliéf třetí desky znázorňuje ženskou postavu před křížem s nápisem „…Barbora z Wostromierze…“.

Bohoslužby

Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 138322 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 

Externí odkazy