V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Kostel svatého Matouše (Prackovice nad Labem), prozkoumáme jeho různé aspekty a dopad na naši společnost. Kostel svatého Matouše (Prackovice nad Labem) od nepaměti přitahuje pozornost mladých i starých a fascinuje celé generace svou tajemností a kouzlem. V průběhu historie hrál Kostel svatého Matouše (Prackovice nad Labem) zásadní roli ve vývoji lidstva a ovlivňoval naše přesvědčení, zvyky a způsoby života. V tomto článku se ponoříme hluboko do Kostel svatého Matouše (Prackovice nad Labem), analyzujeme jeho význam v různých kontextech a jeho vliv v dnešním světě. Připravte se na objevování všech aspektů Kostel svatého Matouše (Prackovice nad Labem) a ponořte se do vzrušující cesty plné znalostí a objevů!
Kostel svatého Matouše v Prackovicích nad Labem | |
---|---|
![]() Kostel sv. Matouše v Prackovicích nad Labem | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Prackovice nad Labem |
Souřadnice | 50°34′7,19″ s. š., 14°2′3,43″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | Prackovice nad Labem |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Matouš |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | pozdní baroko a empír |
Výstavba | kolem roku 1800 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 14250/5-2235 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Matouše v Prackovicích nad Labem je sakrální stavba stojící v dolní části obce obklopená hřbitovem.[2] Od [roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Původně se jednalo o gotický kostel postavený před rokem 1361. Gotického původu je půdorys a opěráky nároží presbytáře i stěn lodi. Zasvěcení sv. Matoušovi evangelistovi, patronovi celníků a výběrčích ukazuje na souvislost s přechodem řeky. Přívoz v Prackovicích byl majetkem kostela až do počátku 20. století a zasvěcení kostela sv. Matoušovi se přímo nabízí. Tento původní kostel byl kolem roku 1800 pozdně barokně až empírově přestavěn.[2] Kostel po roce 1945, když došlo k vysídlení původního německy mluvícího obyvatelstva, zchátral a byl těžce zdevastován. Ve 21. století prochází postupnou obnovou pláště i interiéru.
Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s polygonálním presbytářem. Má obdélný patrový přístavek po severní straně a před západním průčelím se nachází hranolová věž. Boční stěny jsou členěny polokruhově zakončenými okny. Presbytář a jižní strana lodi je opatřena gotickými opěrnými pilíři. Věž má spárované přízemí a patro. V posledním patře jsou polokruhově zakončená okna.[2]
Vnitřek kostela je sklenut plackami a pásy, které se sbíhají na přízední pilíře. V podvěží je prostora sklenutá plackou. Kruchta je zděná. Podkruchtí je otevřené do lodi v celé šíři stlačeným obloukem. Podkruchtí je kryto stropem. V západní části bočního přístavku je předsíň, která je sklenutá plackou. Ve východní části je sakristie, která je spojená s presbytářem polokruhově zakončeným portálkem se zkosenou hranou. Nad předsíní a sakristií oratoře jsou dvě široká okna.[2]
Hlavní oltář pochází z období po polovině 18. století. Je rokokový a byly na něm sošky sv. Jana a sv. Pavla. V kostele byl boční baldachýnový oltář s reliéfem sv. Jana Nepomuckého ze 3. desetiletí 18. století. Kazatelna pochází z konce 16. století. Je renesanční, kamenná se znakem Kekuleho ze Stradonic a s reliéfy evangelistů, biblického měděného hada a Ukřižování. Má barokní stříšku s reliéfem sv. Matěje ze 3. desetiletí 18. století na zadní straně. Rokoková socha sv. Anny Samotřetí a Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií pochází z poloviny 18. století. V kostele je kamenná barokní křtitelnice.[2] Kostel je však uvnitř ve druhé dekádě 21. století zdevastován a většina mobiliáře, který do kostela patří, byla umístěna do depozitářů.