Kostel Všech svatých (Mohelno)

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Kostel Všech svatých (Mohelno) a prozkoumáme jeho původ, vývoj a význam pro dnešek. Od svých prvních zmínek až po dopad na moderní společnost, Kostel Všech svatých (Mohelno) v průběhu let upoutal pozornost a zájem mnoha lidí. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy prozkoumáme různé aspekty související s Kostel Všech svatých (Mohelno), včetně jeho historického významu, jeho vlivu na populární kulturu a jeho role v každodenním životě. S kritickým a bystrým pohledem zjistíme, jak Kostel Všech svatých (Mohelno) zanechal trvalou stopu v různých oblastech a dnes zůstává tématem zájmu a diskuse. Připravte se na cestu objevování a poznávání Kostel Všech svatých (Mohelno)!

Kostel Všech svatých
v Mohelně
Zvonice kostela Všech svatých
Zvonice kostela Všech svatých
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecMohelno
Souřadnice49°6′51,08″ s. š., 16°11′33,94″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanstvítřebíčské
FarnostMohelno
ZasvěceníVšech svatých
Architektonický popis
Výstavba13. století
Další informace
Kód památky27737/7-2843 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Všech svatých s farou)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Všech svatých je římskokatolický chrám v městysu Mohelno v okrese Třebíč. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Mohelno.

Historie

První zmínky o kostele jsou z roku 1234. Jádro současné stavby, asi ovlivněné kamenickou hutí pracující na klášteře v Oslavanech, pochází z poloviny 13. století. Z té doby se zachovalo pětiboce uzavřené kněžiště s jedním polem křížové žebrové klenby a paprsčitým závěrem a obvodové zdi lodi a staré sakristie, která přiléhá k severní zdi presbytáře. Ve druhé polovině 14. století nechal Albrecht z Cimburka, tehdejší držitel vsi, k severní zdi lodi postavit Senoradskou kapli. V dalších stoletích kostel několikrát vyhořel a byl opraven. Na přelomu druhé a třetí třetiny 17. století byla loď zaklenuta valeně s výsečemi a také obdržela hudební kruchtu. V roce 1803 byla zřízena před hlavním, jižním vstupem do kostela předsíň; roku 1836 vznikla nová sakristie (u jižní zdi kněžiště) a schodiště na kruchtu (u západní zdi Senoradské kaple).[2]

Kolem kostela se nacházel hřbitov, jehož plocha je stále ohraničena zdí. V její jižní části se nachází samostatná hranolová zvonice (z 15. nebo 16. století) s průchodem v přízemí. Je třípatrová, přičemž až do požáru v roce 1835 měla dřevěný ochoz a pravděpodobně také dřevěné zvonicové patro.[2] Poblíž chrámu se nachází barokní fara z roku 1775.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 138997 : Kostel Všech svatých s farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 554–556. 
  3. ↑ Samek, s. 554.

Externí odkazy