V tomto článku prozkoumáme Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Ořech) a jeho dopad na moderní společnost. Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Ořech) je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost akademiků, odborníků i laické veřejnosti. Jeho význam sahá od politických a ekonomických aspektů až po sociální a kulturní otázky. Kromě toho Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Ořech) vyvolal debatu a kontroverzi mezi různými zájmovými skupinami, což z něj činí téma velkého zájmu pro diskusi a analýzu. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do složitosti Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Ořech) a jeho důsledků s cílem nabídnout ucelenou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Ořechu | |
---|---|
![]() Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v obci Ořech | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
okres | Praha-západ |
Obec | Ořech |
Souřadnice | 50°1′17,9″ s. š., 14°17′47,38″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | arcidiecéze pražská |
Vikariát | druhý pražský |
Farnost | Římskokatolická farnost Ořech |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | stětí svatého Jana Křtitele |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika, baroko |
Výstavba | dokončen v roce 1352, (barokní úpravy 1714-1736) |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Adresa | Karlštejnská ulice Ořech, Praha-západ |
Ulice | Baarovo náměstí |
Kód památky | 22352/2-2278 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Farní kostel Stětí svatého Jana Křtitele v obci Ořech v okrese Praha-západ je původně gotický kostel z konce 14. století. Areál kostela (s farou, sochou sv. Jana Nepomuckého a ohradními zdmi fary i kostela) je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele stojí na návsi. Pochází z konce 14. století, původně jako gotická stavba, která byla později v letech 1714-1736 barokně upravena.
Vedle vstupní části kostela se nachází malebná barokní fara z první poloviny 18. století. Na faře žil a pracoval jako farář spisovatel Jindřich Šimon Baar, v letech 1895-1897 a později ještě v letech 1909-1919. Spisovatele připomíná pamětní deska umístěná na fasádě fary.